Evropský automobilový průmysl přechází od spalovacích motorů k elektřině. Pro budoucnost automotive sektoru tak začnou být důležité provozy, se kterými tradiční země výroby nemají velké zkušenosti. Třeba továrny na výrobu baterek, takzvané gigafactories.
Jedna taková byla na začátku roku otevřená kousek od Berlína. Jejím provozovatelem ale překvapivě není německý Volkswagen, jak by se na evropského automotive lídra slušelo. Slavnostní pásky nové továrny na baterky nepřestříhával Herbert Diess, předseda představenstva koncernu Volkswagen, ale Elon Musk, americký podnikatel a zakladatel prestižní automobilky Tesla.
Ta vyrábí výhradně elektromobily a pyšní se výrazně automatizovanou výrobou i inovativními obchodními modely. Gigafactory v Německu nově vyrábí kromě baterií právě i nové modely oblíbených vozů Tesla.
Evropský autoprůmysl půjde s dobou, otázka ale je, kam
Volkswagen se ale nevzdává a plánuje v dohledné době ukázat, že zvládne být lídrem i v čase prudkých technologických změn. Součástí plánu New Auto je i výstavba vlastní gigafactory, která by zásobovala elektrické modely bateriovým pohonem. Zatím ale není jasné, kde bude továrna stát. Jednou ze zvažovaných lokalit je přitom i areál hnědouhelné elektrárny Prunéřov na Chomutovsku. Ta se nyní bourá a v první polovině příštího roku by měla být stavební plocha uvolněná.
Areál vlastní tuzemský energetický lídr, společnost ČEZ. A jak potvrdil místopředseda jejího představenstva, Pavel Cyrani, o možnosti stavby gigafactory se čile jedná. Společnost ČEZ podle něj diskutuje i s dalšími dodavateli technologií na výrobu baterií, kteří mají o prunéřovskou lokalitu zájem.
Význam energ. i surovinové bezpečnosti v EU roste. Přispět může i ČR. Máme ložisko lithia i šanci vybudovat gigafactory. O vývoji obou projektů @SkupinaCEZ jsme v Prunéřově informovali vicepremiéra @MJureka. Nadále jednáme s automobilkami i výrobci baterií.https://t.co/08fFiG29gS pic.twitter.com/sXa5gNokNA
— Pavel Cyrani (@pcyrani) April 11, 2022
Volkswagen totiž navyšuje svoje požadavky na celkovou plochu, kterou bude nová továrna vyžadovat. Nyní je to až 200 hektarů, což Prunéřov se svými 40 ha nesplňuje. Vhodnější by tak pro potřeby německého koncernu mohlo být například bývalé armádní letiště v Líních na Plzeňsku. V Prunéřově by ale baterie mohli vyrábět jiní zájemci. “Jednáme s více než pěti výrobci baterií. Pro většinu dodavatelů technologie je to dostatečná velikost pro výstavbu gigafactory,” uvedl Pavel Cyrani.
Gigafactory neznamená těžbu lithia, společně ale přinesou víc pracovních míst
S prunéřovskou gigafactory nepřímo souvisí i projekt těžby lithia na Cínovci. Lithium se používá pro výrobu baterií, v České republice jsou zároveň příznivé podmínky pro jeho těžbu, protože se na našem území nachází asi 3 % světových zásob. Konvenční těžba lithia ale představuje výraznou zátěž pro životní prostředí. Myšlenka stavby gigafactory a těžba lithia jsou tak oddělené projekty.
“Intenzivně pracujeme jak na projektu výroby lithia, tak na projektu gigafactory. Chceme se zavázat, že výroba lithia i baterií bude prováděna maximálně ekologickým způsobem s minimálnнm dopadem na životní prostředн a co nejmenší uhlíkovou stopou. Pro oba projekty počítáme s elektřinou z obnovitelných zdrojů, které jsme zde už začali budovat. Klíčová bude i podpora české vlády a samozřejmě Ústeckého kraje a místních obyvatel,” uvedl Cyrani.
Pokud by se oba projekty realizovaly současně, mohlo by v budoucnu najít v provozu práci až 4000 zaměstnanců, z toho 1000 v těžbě a zpracovatelském závodě a 2-3000 v samotné bateriové továrně. Poradenská společnosti Deloitte už dříve odhadla, že v souvislosti s rozvojem bateriového průmyslu vznikne asi 30 000 nových pracovních míst. Umístění gigafactories tak nepřímo rozhodne o tom, kde tyto nové možnosti pracovního uplatnění budou.
Vedle stavby bateriové továrny se počítá i s výstavbou několika velkých fotovoltaických elektráren v okolí areálů dnes již téměř bývalé elektrárny Prunéřov. Solární elektrárna o výkonu téměř 4 MW se začne budovat už letos na pozemku sousední elektrárny Tušimice II.
