Baterie se dnes vyrábí hlavně v Asii – Čína ovládá 77 % výroby lithium-iontových baterií a až s obřím odstupem následuje USA a Evropa. Pokud se to nezmění, přijde do budoucna Evropa o svůj podíl na automobilovém průmyslu. Začala tak snaha o získání bateriové soběstačnosti. Tuto ambici má jako země autoprůmyslu i Česko.
Evropa se pokouší nepoměr ve prospěch Číny zvrátit. Do roku 2025 má vzniknout 38 továren na baterie, takzvaných gigafactory. Šest z nich bude spadat pod koncern Volkswagen. Celková investice má dosáhnout 40 miliard eur (více než bilion korun) a podle Evropské komise přinese až čtyři miliony pracovních míst. Už nyní dosahují investice oznámené v 70 projektech ve 12 členských zemích 20 miliard eur.
Vzniknout mají také nové firmy v oblastech těžby a zpracování potřebných surovin, v samotné výrobě článků a celých bateriích, stejně jako v navázaných odvětvích. Podle plánu by měl podíl Evropy vzrůst ze stávajících 6 % na 25 % už do roku 2025.
„Očekáváme, že co se baterií týče, budeme do roku 2025 schopni pokrýt veškerou potřebu našich automobilek. Unie je nastavena na to, aby se stala druhým největším výrobcem bateriových článků na světě,“ oznámil na jaře novinářům Maroš Šefčovič, viceprezident Evropské komise. Dodává, že plán je vyrobit 7 až 8 milionů baterií ročně, tedy více, než automobilky plánují vyprodukovat elektromobilů. Výroba baterií je tak jedním z oborů, který má sehrát svou roli v ekonomickém ozdravení kontinentu po pandemii koronaviru.
Poptávka přijde později
List Financial Times však na začátku června varoval, že nestačí jen vybudovat kapacity – pro baterie musí existovat odbyt. Hrozí tak, že továrny zůstanou nevyužité. Nezisková organizace Transport & Environment, která se věnuje čisté dopravě, tvrdí, že do roku 2025 bude potřeba jen třetina plánovaných kapacit. Vyšší využití by přineslo jen zpřísnění emisních požadavků, a tedy i vyšší nutnost vyrábět a prodávat elektrická auta.
Do roku 2025 se v Evropské unii a Velké Británii mají otevřít kapacity na 462 GWh baterií ročně, tedy dost pro zhruba deset milionů elektromobilů s dojezdem kolem 300 kilometrů, případně pro méně aut s delšími dojezdy. Očekávaná poptávka je ale jen třetinová, na zhruba 174 GWh. Významná část bude nasazena v hybridních vozech do zásuvky, těm stačí násobně menší baterie než čistým elektromobilům.
Není to ale tak, že by byly evropské plány příliš ambiciózní. Jen kapacita předbíhá skutečnou poptávku. Všechny prognózy směřují k ohromné potřebě baterií, bez nich se nepodaří klimatické cíle splnit. Otázka je, zda je nutné budovat výrobu tak rychle. Obavy z toho, že plány na budování kapacit jsou uspěchané, mají i investoři a některé z projektů se opožďují.
Jedním z cílů velkých kapacit je dosáhnout na co největšího snížení nákladů na vyrobenou jednotku. Baterie mají být unifikované a jejich produkce maximálně zjednodušená a zautomatizovaná. Právě proto potřebují chystané továrny co nejvyšší vytížení svých kapacit. Evropa také připravuje nové standardy pro baterie. Ty mají zajistit udržitelnost jejich výroby, maximální trvanlivost a pravidla pro případnou recyklaci. Tyto kroky mají spojit nižší cenu s nižšími dopady na životní prostředí.
Česko stále bojuje
Řada evropských továren na baterie je zatím pouze na papíře. U některých není ani jisté, ve které zemi vzniknout. Plány se v průběhu posledních měsíců mění. Podle dosavadních zpráv to vypadá, že významnou roli bude hrát Německo, Francie, Polsko, Maďarsko a Švédsko, ze zemí mimo unii pak Velká Británie a Norsko. Právě v těchto zemích byly oznámeny největší továrny. V regionu střední Evropy jsou velké investice kromě Polska a Maďarska připraveny i na Slovensku.
Česko také usiluje o to, aby tu některá z velkých továren vznikla. Klíčové je to hlavně kvůli rozsahu tuzemského automobilového průmyslu. Škoda, Hyundai a Toyota vyrábí v českých závodech přes milion vozů ročně. Vláda se snaží přesvědčit koncern Volkswagen (Škoda Auto je jeho dceřinou společnosti), aby baterie vyráběl se společností ČEZ a chemičkou LG Chem v Prunéřově.
Pomoci má miliardová státní pobídka i zásoby lithia na Cínovci. Rozhodnout se má do konce roku. Pokud by tento projekt za zhruba 50 miliard korun uskutečnil, dal by práci dvěma tisícům lidí a zvýšil by šanci, že automobilový průmysl zůstane v Česku i v dalších dekádách.
