Zajistit další kapacity pro ukládání energie a vrátit při tom život opuštěným dolům. S takovým záměrem přišla skupina výzkumníků, která se věnuje technologii takzvaných gravitačních baterií. Jednu ze šachet proměnili na úložiště energie s využitím gravitace a takzvaného regenerativního brzdění.
Princip gravitační baterie je snadno pochopitelný. Těžební šachty jsou hluboké a disponují zařízením – vozíky a výtahy -, kterými je možné vyvážet materiál nahoru, nebo také spouštět dolů. Při spouštění vozíků naplněných pískem vzniká v brzdách tření, které je možné využít pro výrobu elektřiny. Výsledky a potenciál této technologie popsali výzkumníci v čerstvě zveřejněné studii.
Podle šéfa výzkumné skupiny Juliana Hunta z rakouského institutu International Institute for Applied Systems Analysis (IIASA) je velkou předností gravitačních úložišť ve starých šachtách to, že bývalé doly jsou zpravidla připojené k elektroenergetické síti a je v nich také k dispozici potřebné vybavení. Odpadají tedy jinak běžné náklady na materiál a připojení do sítě.
Gravitační baterie se uvede do provozu, když je cena elektřiny vysoká. Sváží písek do dolu, dokud cena nepoklesne. Pak využije levné elektřiny a část písku znovu vyveze na povrch. Čím hlubší a prostornější šachta, tím víc elektřiny je možné touto metodou vyrobit. A protože je prostředkem ukládání energie písek, nedochází k energetickým ztrátám v důsledku samovybíjení, jak se děje u běžných baterek. Proto mají gravitační úložiště také vysokou životnost.
Podle výzkumníků má tato technologie výrobní potenciál až 70 TWh celosvětově, především v Číně nebo Indii a dalších zemích, kde je velké množství nevyužívaných důlních staveb. Investiční náklady pak odhadují v rozpětí 1-10 USD na kWh (22 – 220 Kč).
