Letošní vlny sucha na severní části polokoule byly v důsledku klimatické změny dvacetkrát pravděpodobnější. Se suchem se potýkala nejen Evropa, ale i Čína a USA. Vyplývá to ze závěrů studie služby pro atribuci světového počasí.
Evropa zažila nejhorší sucho za posledních 500 let. Kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek vysychaly řeky, kontinentem se šířily požáry ve volné přírodě a snížila se úroda obilí.
V USA byly podmínky dokonce nejhorší za posledních 1200 let a s vysychajícími řekami se potýkala i Čína. Tamní řeka Jang-c’-ťiang, nejdelší tok celé Číny, hlásil nejnižší průtok od roku 1865.
Podle služby pro atribuci světového počasí se v současnosti takové extrémy na severní polokouli budou vyskytovat v průměru každých dvacet let. Kdyby ale neprobíhala klimatická změna, snížila by se pravděpodobnost jejich výskytu tak, že by se daly očekávat v průměru jen jednou za 400 let. V západní Evropě navíc kvůli klimatické změně bylo sucho asi tři až čtyřikrát intenzivnější.
#Drought grips northern #Italy 🇮🇹
In some places, the Po river has reached its lowest level in 70 years
The effects of water scarcity near Pavia are visible when comparing #Copernicus #Sentinel2 🇪🇺🛰️images of ⬅️ 5 July 2021 and ➡️10 July 2022 #siccità pic.twitter.com/V2mXaCXx5V
— Copernicus EU (@CopernicusEU) July 11, 2022
Podle autorů studie vyvolává klimatická změna kaskádová rizika, tedy problémy, které fungují jako dominový efekt. Jako příklad udávají výpadky v zemědělské produkci, které má letošní sucho na svědomí. Ty ale přišly v době, kdy se svět zároveň potýká s vysokými cenami potravin v důsledku války na Ukrajině. Ukrajina v mírových časech patřila mezi významné světové producenty obilí, nyní jsou ale její možnosti vývozu výrazně omezené.
Dalším příkladem je vodohospodářství. Italský Pád zažil nejhorší sucho za posledních 70 let, v některých oblastech vyschl úplně. V důsledku toho poklesla tamní produkce rýže o třetinu.
Dopady cítí i energetika
“Světové trhy se už tak potýkaly s dopady války na Ukrajině, jak v růstu cen potravin, tak v růstu cen hnojiv. Klimatická změna tyto problémy ještě vyeskalovala, ceny zemědělských komodit zaznamenaly další šok, včetně problémů vyvolaných horkem v jihovýchodní Asii, Indii a Pakistánu. Cenové otřesy vyvolané změnou klimatu byly patrné napříč globálními trhy,” uvedl k tomu profesor Maarten van Aalst z hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Horko a sucho také negativně zasáhlo do probíhající energetické krize. Vodní elektrárny čelily výpadkům, jaderné reaktory neměly dostatek vody na chlazení a musely omezovat výkon. Kvůli narušené vodní cestě také vázla doprava uhlí.
Vztah konkrétního jevu a změny klimatu je možné spočítat
Služba atribuce počasí je relativně nové odvětví, jehož cílem je přesně spočítat a určit, nakolik souvisí konkrétní jev – například vlna horka, rozsáhlý požár nebo právě sucho – s klimatickou změnou. Vědci přitom zkoumají historická data a počítají pravděpodobnost daného jevu s ohledem na evidenci podobných událostí v předchozích dekádách.
Vzhledem k tomu, že v současnosti globální teplota stoupla už o 1,2 °C oproti předprůmyslovému průměru a tento růst je v datech velmi přesně zdokumentovaný, je pak možné určit pravděpodobnost výskytu konkrétního jevu za předpokladu, že by globální teplota nerostla, a v situaci, kdy narůstá. Hypotézu vědci následně ověřují podle klimatických modelů, aby zjistili, zda změny v podnebních podmínkách skutečně mohly přispět k výskytu pozorovaného jevu.
V případě letošního horka a sucha v Evropě dospěli k závěru, že takové podmínky by bez klimatické změny byly prakticky nemyslitelné. Pokud se nepodaří další nárůst teploty zastavit, budou ale podle studie podobná sucha na našem kontinentě dvakrát častější.