Dekarbonizace

Horko a sucho poškodilo evropské zemědělství i energetiku, ukazuje studie

Letošní vlny sucha na severní části polokoule byly v důsledku klimatické změny dvacetkrát pravděpodobnější. Se suchem se potýkala nejen Evropa, ale i Čína a USA. Vyplývá to ze závěrů studie služby pro atribuci světového počasí.

Evropa zažila nejhorší sucho za posledních 500 let. Kvůli vysokým teplotám a nedostatku srážek vysychaly řeky, kontinentem se šířily požáry ve volné přírodě a snížila se úroda obilí.

V USA byly podmínky dokonce nejhorší za posledních 1200 let a s vysychajícími řekami se potýkala i Čína. Tamní řeka Jang-c’-ťiang, nejdelší tok celé Číny, hlásil nejnižší průtok od roku 1865.

Podle služby pro atribuci světového počasí se v současnosti takové extrémy na severní polokouli budou vyskytovat v průměru každých dvacet let. Kdyby ale neprobíhala klimatická změna, snížila by se pravděpodobnost jejich výskytu tak, že by se daly očekávat v průměru jen jednou za 400 let. V západní Evropě navíc kvůli klimatické změně bylo sucho asi tři až čtyřikrát intenzivnější.

Podle autorů studie vyvolává klimatická změna kaskádová rizika, tedy problémy, které fungují jako dominový efekt. Jako příklad udávají výpadky v zemědělské produkci, které má letošní sucho na svědomí. Ty ale přišly v době, kdy se svět zároveň potýká s vysokými cenami potravin v důsledku války na Ukrajině. Ukrajina v mírových časech patřila mezi významné světové producenty obilí, nyní jsou ale její možnosti vývozu výrazně omezené.

Dalším příkladem je vodohospodářství. Italský Pád zažil nejhorší sucho za posledních 70 let, v některých oblastech vyschl úplně. V důsledku toho poklesla tamní produkce rýže o třetinu.

 

Dopady cítí i energetika

Světové trhy se už tak potýkaly s dopady války na Ukrajině, jak v růstu cen potravin, tak v růstu cen hnojiv. Klimatická změna tyto problémy ještě vyeskalovala, ceny zemědělských komodit zaznamenaly další šok, včetně problémů vyvolaných horkem v jihovýchodní Asii, Indii a Pakistánu. Cenové otřesy vyvolané změnou klimatu byly patrné napříč globálními trhy,” uvedl k tomu profesor Maarten van Aalst z hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Horko a sucho také negativně zasáhlo do probíhající energetické krize. Vodní elektrárny čelily výpadkům, jaderné reaktory neměly dostatek vody na chlazení a musely omezovat výkon. Kvůli narušené vodní cestě také vázla doprava uhlí.

 

Vztah konkrétního jevu a změny klimatu je možné spočítat

Služba atribuce počasí je relativně nové odvětví, jehož cílem je přesně spočítat a určit, nakolik souvisí konkrétní jev – například vlna horka, rozsáhlý požár nebo právě sucho – s klimatickou změnou. Vědci přitom zkoumají historická data a počítají pravděpodobnost daného jevu s ohledem na evidenci podobných událostí v předchozích dekádách.

Vzhledem k tomu, že v současnosti globální teplota stoupla už o 1,2 °C oproti předprůmyslovému průměru a tento růst je v datech velmi přesně zdokumentovaný, je pak možné určit pravděpodobnost výskytu konkrétního jevu za předpokladu, že by globální teplota nerostla, a v situaci, kdy narůstá. Hypotézu vědci následně ověřují podle klimatických modelů, aby zjistili, zda změny v podnebních podmínkách skutečně mohly přispět k výskytu pozorovaného jevu.

V případě letošního horka a sucha v Evropě dospěli k závěru, že takové podmínky by bez klimatické změny byly prakticky nemyslitelné. Pokud se nepodaří další nárůst teploty zastavit, budou ale podle studie podobná sucha na našem kontinentě dvakrát častější.

 

CHCETE DOSTÁVAT články, nové díly podcastu a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.

Novinky v oboru