Poptávka po elektřině vzrostla loni globálně o šest procent, tedy o 1500 terawatthodin (TWh). Vyplývá to z roční zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Vysoký nárůst poptávky po elektřině vedl k tlaku na zvyšování cen a stojí také za rekordním nárůstem emisí. Elektřina je nezbytná pro fungování moderní společnosti a čistá energie bude hrát klíčovou roli v proměně energetiky v příštích letech, pokud ale celý sektor neprojde rychlou změnou, povede vysoká poptávka po spotřebě elektřiny k dalším výkyvům na trhu, varuje ve zprávě IEA.
Příčinou vysokého nárůstu poptávky je rychlá obnova ekonomik po koronavirové pandemii, ale také častější výskyt extrémního počasí a relativně studená zima oproti předchozímu roku. Nárůst poptávky po elektřině o 6 % je rekordní, nejvyšší od roku 2010, kdy se svět začal zotavovat z finanční krize. V absolutních číslech je nárůst o 1500 terawatthodin nejvyšší v celé historii.
Prudký nárůst poptávky vedl k tomu, že ji stávající výrobní kapacita nebyla schopná rovnoměrně pokrýt na všech trzích. Nedostatek plynu a uhlí vedly přechodně k výkyvu cen, ochlazení poptávky a měly negativní dopad jak na výrobce, tak na spotřebitele a obchodníky. Tím vyla nejhůře zasažena Čína, nestabilita se projevila ale také na indickém nebo evropském trhu. Zhruba polovinu nárůstu poptávky po elektrické energii má na svědomí právě Čína, kde se poptávka zvýšila o 10 %. Čína a Indie čelily krátkodobým výpadkům energie ve druhé polovině loňského roku, a to především kvůli nedostatku uhlí.
Energetika potřebuje rychlejší změny
“Rychlý růst cen energií trápil mnoho domácností a firem po celém světě a hrozí, že v jeho důsledku posílí společenské a politické napětí,” uvedl výkonný ředitel IEA Fath Birol. “Politici by měli přijímat opatření ke zmírnění dopadů nejzranitelnější skupiny a řešit příčiny tohoto stavu. Z dnešních potíží nás mohou dostat vyšší investice do nízkouhlíkových technologií, včetně obnovitelných zdrojů a jaderné energie a také rozvoje robustní digitální přenosové sítě.”
Cenový index IEA pro velké trhy s elektřinou se ve srovnání s rokem 2020 téměř zdvojnásobil, ve srovnání s obdobím 2016-20 vyrostl o 64 %. V Evropě byly průměrné velkoobchodní ceny ke konci roku 2021 téměř čtyřnásobné oproti průměru z let 2015-20. Kromě Evropy zažily prudký nárůst cen také Japonsko a Indie, naopak v USA byl růst cen mírnější, zejména proto, že nedocházelo k výpadkům zásobování plynem.
Uhelné zdroje hlásily vloni rekordy
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrostla v roce 2021 o 6 %, ani to ale nestačilo k vykrytí sílící poptávky. Uhelné zdroje vyrobily o 9 % víc elektřiny, přispěly tak k naplnění poptávky z více než poloviny a dosáhly nejvyššího kumulovaného výkonu, protože s rostoucí cenou zemního plynu nahrazovaly i výkon těchto zdrojů. Výroba elektřiny z plynu rostla pouze o 2 % a jaderné zdroje celosvětově zvýšily produkci o 3,5 %, čímž se téměř přiblížily úrovni z roku 2019. Emise oxidu uhličitého z energetické výroby vloni vyrostly o 7 %, čímž také pokořily dosavadní rekord. Předchozí dva roky přitom klesaly.
“Emise z energetické výroby by měly klesnout o 55 % do roku 2030, abychom naplnil scénář vyrovnané uhlíkové bilance k roku 2050. Pokud ale vlády nezačnou výrazněji jednat, emise samy klesat nebudou a v nejbližších třech letech zůstanou zhruba na této úrovni,” uvedl Faith Birol. “Je z toho patrné, že v současnosti nejsme na cestě k naplnění scénáře s vyrovnanými emisemi v roce 2050, ale také, že potřebujeme rozsáhlé změny v energetickém sektoru, aby byl schopný zvládnout svou zásadní roli v dekarbonizaci ekonomiky.”
Poptávka po elektřině dál poroste
Zpráva IEA předpokládá, že v letech 2022-4 poroste poptávka po elektřině dál, v průměru o 2,7 % ročně. Nejvýrazněji poroste poptávka na trzích v jihovýchodní Asii, v průměru o 5 %, a také v Číně a přilehlém regionu, v průměru o 4 %. V Evropě by se letos poptávka měla zvýšit o 1,7 % a v následujících letech zůstat zhruba na této úrovni. Do vývoje ale může zasáhnout pandemie koronaviru a s ní spojené lockdowny, výpadky produkce a změny v obchodu.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů poroste v nejbližších dvou letech o 8 % ročně a pokryje tak 90 % očekávaného nárůstu poptávky. Jaderné zdroje by měly zvýšit výrobu o 1 % ročně. V důsledku postupného zpomalení nárůstu poptávky a výrazného růstu výroby z obnovitelných zdrojů se očekává stagnující objem produkce z fosilních zdrojů, s tím, že uhelné elektrárny budou postupně klesat na významu s jejich postupujícím vyřazováním a ztrátou konkureneschopnosti. Útlum uhelných zdrojů v USA a Evropě bude částečně vyvážený očekávaným nárůstem produkce v Číně a Indii. Výroba elektřiny z plynu by měla růst tempem okolo 1 % ročně.
