Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nejnovější analýze „Electricity 2026“ potvrzuje zásadní transformaci globální energetiky. Do roku 2030 bude polovina světové elektřiny pocházet z nízkouhlíkových zdrojů v čele s obnovitelnými zdroji (OZE).
Vzhledem k očekávanému růstu spotřeby, poháněnému digitalizací, elektromobilitou a tepelnými čerpadly, by mělo také Česko pokračovat v akceleraci výstavby větrných a solárních parků i flexibilních plynových zdrojů, aby zajistilo svou energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost.
Podle analýzy IEA se očekává, že globální poptávka po elektřině poroste do roku 2030 průměrným tempem 3,4 % ročně a obnovitelné zdroje budou růst o 1000 TWh ročně. Klíčovým milníkem bude rok 2030, kdy podíl obnovitelných zdrojů a jádra v globálním mixu dosáhne 50 %.
V Evropské unii bude tento trend ještě výraznější – po útlumu v krizových letech 2022–2023 se očekává návrat k růstu spotřeby (v průměru o 2,3 % ročně), tažený rozvojem datových center, umělé inteligence a masivní elektrifikací vytápění (tepelná čerpadla) a dopravy (EV).
Do roku 2030 se také podle IEA stane hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, kdy předstihne i výrobu z jádra. Podíl větru na výrobě elektřiny v EU vzroste ze 17 % v roce 2025 na 25 % v roce 2030.
Česko v bodě zlomu
Analýza IEA jasně ukazuje, že fosilní zdroje, zejména uhlí, jsou na ústupu (v Evropě se očekává pokles výroby z uhlí o 12,3 % ročně). Pokud Česko včas nenahradí dosluhující uhelné bloky novými zdroji, hrozí mu podle dřívějších studií Svazu moderní energetiky, že cena silové elektřiny bude výrazně vyšší než v sousedních zemích.
„Zpráva IEA je jasným vzkazem: elektřina je základem moderní ekonomiky a její spotřeba nezadržitelně poroste. Pokud chceme udržet krok se světem, musíme do roku 2030 zásadně posílit naše kapacity v obnovitelných zdrojích a flexibilním plynu,“ komentuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a dodává:
„Data IEA potvrzují, že nástup čistých energií je podložený tvrdou ekonomickou realitou. Do roku 2030 budou čisté zdroje spolu s plynem tvořit páteř globální energetiky. Pro Česko to znamená, že každý megawatt z větru nebo slunce, který dnes nepřipravíme, budeme za pár let draze dovážet z okolních zemí, které OZE rozvíjejí rychleji, což je už například i Polsko. Moderní energetika nám nabízí cestu k nižším cenám, energetické bezpečnosti i tisícům nových pracovních míst.“
Kromě varovného zdviženého prstu kvůli pomalému rozvoji OZE vyplynulo z analýzy IEA několik dalších relevantních závěrů. Modely například potvrdily, že v Evropě výroba z uhlí do roku 2030 klesne na méně než polovinu současné úrovně. Zemní plyn bude hrát klíčovou roli při vykrývání špiček a zajištění flexibility sítě, zatímco podíl OZE bude dominovat.
Data také ukazují probíhající boom elektromobility a tepla: V EU vzrostly registrace elektromobilů o 30 % (2025 vs. 2024), což zvyšuje nároky na distribuční sítě. A zajímavý je i pohled za hranice. Průměrná emisní intenzita výroby elektřiny totiž celosvětově klesá, což bude klíčové pro české exportéry podléhající uhlíkovému clu (CBAM).
