Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se do roku 2050 téměř zdvojnásobí výroba elektřiny z jaderných zdrojů. V současnosti má v plánu navýšení výroby 30 států, vyplývá z nejnovějšího šetření. Podle zástupců IEA může být současná energetická krize zásadním momentem, který změní technologický mix v energetice.
Krize v dlouhodobém měřítku povede k bezpečnějším a udržitelnějším dodávkám energií, uvádí zmíněná zpráva. Pracuje se třemi scénáři. V tom prvním shrnuje kroky, které by se musely stát, aby světová ekonomika naplnila závazky z Pařížské úmluvy a do roku 2050 vypouštěla do atmosféry jen tolik emisí CO2, kolik dokáže také odbourat.
Ve druhém scénáři pak hodnotí dosavadní rozhodnutí a konkrétní kroky jednotlivých vlád. A ve třetím se zabývá přísliby, které zazněly v různých deklaracích a strategiích, ale zatím nejsou uvedené do praxe. Právě v tom druhém scénáři, který odpovídá reálným krokům a opatřením, se letos poprvé projevila změna přístupu a koncepční příklon k podpoře bezemisních zdrojů energie, kam patří mimo jiné i jádro.
Už to nejsou jen sliby. Změna se skutečně děje
Pokud by vlády pokračovaly v již realizovaných opatřeních, bude to znamenat postupný útlum využívání uhlí, od konce dekády také nižší celosvětové využití zemního plynu. Přibývat bude elektromobilů, což povede k útlumu poptávky po ropě a ropných produktech zhruba v polovině 30. let. V roce 2050 by měl být podíl fosilních paliv na celkovém globálním energetickém mixu maximálně 60 % oproti dnešním 80 %. Jde zatím o nejrychlejší zaznamenané tendence útlumu fosilních paliv, které se kdy při hodnocení konkrétních kroků a opatření projevily.
Podle stejného scénáře se také zvýší celosvětový výkon jaderných elektráren, konkrétně z 2776 TWh v roce 2021 na 3351 TWh v roce 2030 a dokonce na 4260 TWh v roce 2050. To znamená, že vznikne na 120 GW nové výrobní kapacity do roku 2030 a dalších 300 GW přibude mezi lety 2030 až 2050. Odpovídá to plánům celkem třiceti světových států, které chtějí v nejbližších letech investovat do rozšiřování či stavby nových jaderných elektráren. Pokud by navíc státy postupovaly podle svých slibů, které zatím jsou jen na papíře, zvýšil by se výkon jaderných elektráren dokonce na 5103 TWh v roce 2050.
Trend zatím nestačí k naplnění klimatických cílů. To je další šance pro jádro
Jednotlivé scénáře se mezi sebou výrazně liší v tom, zda a kdy by bylo podle nich možné naplnit to, co si státy celého světa předsevzaly tváří v tvář klimatické změně v závazné Pařížské úmluvě. Například druhý scénář, který pracuje jen s realizovanými opatřeními, by nezabránil zvýšení teploty na planetě, přesněji by stoupla asi o 2,5 °C do roku 2100. Je proto pravděpodobné, že bude v příštích letech dál sílit tlak na další zapojení čistých, bezemisních zdrojů energie.
“Na pozadí velkých změn, které se v současnosti dějí, se objevuje nové paradigma energetické bezpečnosti, která bude schopná zajistit spolehlivé a finančně dostupné dodávky energií a zároveň snižovat emise,” komentoval to výkonný ředitel IEA Fatih Birol. “Proto jsme ve zprávě formulovali deset principů, které vládám mohou pomoct s rozhodováním o tom, jak snížit závislost na fosilních zdrojích paliva a rozšiřovat zapojení čistých zdrojů energie a jak spolu tyto dva systémy mohou bezpečně fungovat pohromadě, protože to se bude dít po tu dobu, co bude probíhat střídání technologií,” uvedl také. Podle něj budou muset vlády také lépe pracovat s dostupností a cenou kritických surovin, jako jsou třeba vzácné kovy, nebo s velmi koncentrovanou výrobou některých technologií.
