Mezivládní panel pro změnu klimatu vydal novou souhrnnou zprávu, tentokrát zaměřenou na to, jaké ztráty a škody klimatická změna přináší a na koho v budoucnu dopadnou nejvíc. Podle zprávy zatím teplota na planetě stoupla o 1,1 °C v porovnání s předprůmyslovou érou, což je primárně důsledek spalování fosilních paliv a neefektivního nakládání s půdou a energiemi. To vede k častějšímu výskytu extrémního počasí, které se navíc projevuje intenzivněji. Podle zprávy už tyto důsledky zaznamenali obyvatelé ve všech světadílech.
Zpráva upozorňuje, že bezprostředním hrozícím rizikem je hlavně nedostatek pitné vody a potravin, se kterým se v důsledku oteplování bude velmi pravděpodobně potýkat více lidí než dosud. Pokud k tomu dojde v zemích, které jsou stižené válečným konfliktem nebo pandemií, bude řešení potravinové nouze či nedostatku vody o to složitější, varuje report.
Pokud by nárůst teploty na planetě neměl překročit celkových +1,5 °C oproti předprůmyslové éře, bylo by potřeba razantně snižovat emise ze všech relevantních sektorů a snížit jejich množství téměř o polovinu už do konce této dekády, tedy do roku 2030. Souběžně s tím by měla probíhat i adaptace na změny, se kterými se v důsledku oteplování už potýkáme a které samy od sebe nikam nezmizí.
Všechno, všude, najednou
Jako příklady vhodných opatření uvádí zpráva široké zpřístupňování bezemisní energie, elektrifikaci s využitím nízkouhlíkových zdrojů nebo bezemisní řešení v dopravě. V těchto případech se navíc projeví synergie s dalším pozitivním efektem: snižování emisí CO2 a náhrada fosilních paliv za jiné zpravidla vede i ke snížení jiných emisí a znečišťujících látek v ovzduší, taková opatření tak přinesou i přímé benefity pro lidské zdraví.
Mezi dalšími oblastmi, kde je významný potenciál snižovat emise, zpráva uvádí výrobu a zpracování potravin, průmysl, spotřebu energií v budovách nebo způsob nakládání se zemědělskou půdou.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres při představení zprávy zdůraznil, že se potřeba snižování emisí týká všech. “Podílet se musí všechno, všude, najednou,” komentoval závěry zprávy s jasným odkazem na název úspěšného akčního filmu. Oznámil také, že chce připravit návrh akceleračního plánu, do jehož realizace zapojí i lídry takzvaných rozvojových zemí. Jeho prostřednictvím by se měly vyjasnit kroky, kterými by se bylo možné přiblížit vyrovnanému uhlíkovému rozpočtu (stavu, kdy globální ekonomika produkuje jen tolik emisí CO2, kolik zároveň dokáže vstřebat) nejpozději do roku 2050, ideálně ještě o dekádu dřív.
Na konci roku proběhne na úrovni OSN další zasedání smluvních stran takzvané Pařížské dohody z roku 2015, kterou se státy zavázaly podnikat kroky ke snížení emisí a udržení růstu teploty maximálně pod 2 °C. Pod touto mezinárodní úmluvou jsou podepsané prakticky všechny státy světa, včetně Číny, Indie, Brazílie nebo Ruska. Na zasedání smluvních stran by mělo být předmětem jednání i dosavadní naplňování závazků a skutečně měřitelný pokrok ve snižování emisí.
