Česko čeká dekarbonizace. Co si pod tím představit a jak to ovlivní český energetický trh? Až odejdeme od uhlí, jaké možnosti se nám otevírají? O tom a mnohém dalším hovořila v podcastu Energie bez emisí Kateřina Davidová, výzkumná pracovnice z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Na podobu českého energetického mixu po roce 2030 nahlížejí dostupné scénáře různě. Shodují se však na minimální roli uhlí. To má víc důvodů, na první místě tržní vývoj cen, kvůli kterým se uhelná energie zkrátka nevyplatí. Na tom se podepisuje i vývoj cen emisních povolenek, fosilní paliva ale čelí také tlaku nastupujících moderních techologií.
Zároveň jsme jako Česká republika přijali evropské klimatické závazky do roku 2030 a 2050. To znamená, že budeme muset snížit emise CO2, které naše ekonomika produkuje. Uhlí tak postupně nahradíme jinými zdroji. Otázka je, jakými, jak rychle a jak v praxi na to.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Přechodně na plný plyn?
Co se týče obnovitelných zdrojů, Česko v současnosti sází hlavně na větrné a fotovoltaické elektrárny. Nemá jich ale zatím dost. Proto české strategie zvažují, že bychom si dočasně pomohli zemním plynem z dovozu, než se potřebné kapacity dostaví. Jenže to je potřeba spočítat i z ekonomického hlediska.
„O plynu se hovoři jako o přechodném palivu. Pokud ale budeme investovat do nové plynové infrastruktury, může se stát, že se tyto investice promění v takzvané utopené náklady, protože za deset let vzhledem k přechodnému charakteru plynu budou tyto investice již zbytečné. Je potřeba vše citlivě promyslet a investovat například do posílení stability přenosové soustavy či akumulace,“ myslí si Kateřina Davidová.
Omezit plýtvání, kde se dá
Proto je potřeba pracovat také s tím, kolik energie vlastně efektivně doputuje tam, kde je potřeba, a kolik se jí zbytečně vyplýtvá. Energetická účinnost se dá zvyšovat třeba díky rekonstrukci budov, a to nejen těch obytných, ale i veřejných nebo průmyslových.
Díky renovaci mohou mít mnohem nižší energetickou spotřebu, aniž by se tím jakkoliv snížil komfort těch, kteří v nich bydlí nebo je používají. “Nejčistší energie je vlastně ta, která se vůbec nevyrobí,” říká Kateřina Davidová s mírnou nadsázkou.
Jádro je čisté, ale nebude hned
Samostatnou otázkou je pak zapojení jaderné energie. Výroba elektřiny z jádra sama o sobě není emisně náročná – CO2 vzniká spalováním uhlí a dalších fosilních paliv, v jaderné elektrárně se nic nespaluje. „Jádro je velká otázka dnešních dní. Jádro samozřejmě má nižší emise než uhlí nebo plyn, vzhledem k vynaloženému materiálu a problému s jaderným odpadem však není úplně bezemisní,” vysvětluje expertka Davidová.
Hlavní háček spočívá ale v tom, že jaderné zdroje se prakticky nedají postavit rychle. A s tím souvisí otázka návratnosti investice, která by se mohla odrazit ve vysokých cenách energie.
“Asi největší překážkou pro výstavbu nových kapacit je cena, která může na koncového zákazníka dopadnout silněji než stavba fotovoltaiky či větrných elektráren. A to například skrze garantovanou výkupní cenou, která bude za pár let vyšší než cena z ostatních energetických zdrojů. Pokud se zároveň podíváme do zahraničí, tak zatím žádný nový jaderný projekt nevznikl tak rychle, jak se plánovalo, a ani rozpočty nebývají dodrženy,“ je přesvědčená Kateřina Davidová.
Éra dekarbonizace potrvá roky
V každém případě platí, že přesný postup při dekarbonizaci bude hlavní výzvou pro český průmysl, energetiku i politickou reprezentaci v nejbližších letech. Změny jsou totiž tažené jak politickými závazky, tak technologickým vývojem a tržními cenami.
Jaké finanční prostředky na dekarbonizaci máme a kam budou směřovat? Proč jsou české firmy častěji skeptické než ty zahraniční? A jakou budoucnost mají dosavadní uhelné regiony? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
