Hnědé uhlí bývalo velkou konkurenční výhodou české energetiky. Bylo laciné a těžilo se ve velkých objemech. Nutnost snížit emise skleníkových plynů znamená, že uhlí postupně skončí. Prudce podražila emisní povolenka, kterou musí platit uhelné a plynové elektrárny, a konkurenční výhoda je tak pro uhelné zdroje pryč. Podstatná část uhelných elektráren tedy z ekonomických důvodů ukončí provoz zřejmě už před rokem 2030.
Z uhlí se v posledních letech v Česku vyrábělo 30 až 34 TWh elektřiny. Jde tedy zhruba o polovinu čisté spotřeby, která je spolu se ztrátami v sítích kolem 65 TWh. Spotřeba má přitom v dalších letech mírně růst – přibližně o 5 TWh do roku 2030. A navíc se uhlí široce používá i v teplárnách pro vytápění řady měst.
Čím ho nahradit? Jak zajistit dostatek elektřiny? Jak zajistit teplo? Zaprvé, není třeba nahradit všechno. Export elektřiny dosahoval v posledních dvou letech 10 až 13 TWh ročně. S drahou povolenkou postupně samovolně skončí. Zadruhé, česká energetika se bude diverzifikovat a stát na třech typech zdrojů: jádru, obnovitelných zdrojích a zemním plynu. Ten najde využití jednak jako doplňkový zdroj pro první dvě technologie a jednak jako hlavní zdroj pro dodávky tepla.
Slunce, vítr a plyn
Plynofikace teplárenství se zdá být na dobré cestě. Stát už zahájil první kroky k podpoře z Modernizačního fondu. Má to ale háček: tak jako jakýkoliv jiný zdroj – uhelný, jaderný nebo obnovitelný – se ho investorům v současnosti nevyplatí postavit vůči očekávaným tržním cenám. Bude tak třeba správně nastavit podporu a vyjednat ji s Evropskou komisí, aby zdroje nahrazující uhlí vůbec vznikly.
Nově postavené fotovoltaické a větrné elektrárny by do roku 2030 mohly dodávat 10 až 15 TWh neboli asi 20 procent spotřeby ročně. Zdá se to hodně? Je to přitom jen průměr ostatních zemí V4. Německo, Francie a další hospodářsky vyspělé státy Evropské unie už nyní cílí mnohem výš. EU jako celek míří do roku 2030 k výrobě 62 až 65 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich výrobní potenciál v Česku je také mnohem vyšší.
Levnější OZE
Nemusí to přitom být drahé. Obnovitelné zdroje neskutečně zlevnily. Oproti nešťastnému období 2008 až 2010 je fotovoltaika sedmkrát levnější. Zásadní výhodou je možnost využít Modernizační fond. Investoři tak část peněz získají z trhu za prodanou elektřinu a část peněz jako investiční dotaci. Koncoví spotřebitelé nemusí doplácet nic.
S narůstající kapacitou obnovitelných zdrojů bude zapotřebí také postavit baterie. V dlouhodobém horizontu se uplatní i vodík nebo jeho deriváty jako čpavek. Nakonec zřejmě nahradí zemní plyn.
Pokud chceme být opravdu bezemisní, potřebujeme i jádro. ČEZ plánuje nejen udržet stávající výrobu jaderných bloků na úrovni 30 TWh, ale dokonce ji ještě zvýšit o 2 TWh. Nový jaderný blok by měl být v provozu od roku 2036 a primárně nahradí stávající jaderné bloky. Dobrou šanci dlouhodobě představují i malé modulární reaktory. Budou ale ještě muset prokázat svou životaschopnost.
Článek původně vyšel 2. 7. 2021 v Hospodářských novinách.
