Klimatická změna se podepisuje i na produkci vína. Tradiční vinařské regiony jako Itálie, Španělsko, jižní Francie nebo Kalifornie či Argentina čelí etapám extrémního horka, které vinařství ztěžují. Na druhou stranu se vinné révě začíná dařit v nových oblastech, patrné je to třeba v jižních částech Velké Británie nebo v Polsku.
Vyšší teploty působí na vinnou révu tak, že hrozny dozrávají o něco dříve než v minulosti. To znamená, že sklizeň se v tradičních vinařských oblastech posunula do horké fáze léta, namísto dřívějších teplotně mírnějších dní. Za posledních 40 let se etapa sklizně posunula až o 3 týdny, všímá si odborný článek publikovaný v magazínu The Nature.
Změny pak ovlivňují i chuť, množství a kvalitativní znaky vína. Vinaři mohou negativním následkům do nějaké míry čelit třeba lepšími kultivačními technikami nebo chytřejším vysazováním jednotlivých odrůd, to ale funguje jen do určité míry — ve velmi extrémních teplotách už opatření nezabírají. S vysokými teplotami se navíc často pojí zemědělské sucho, které dlouhodobě vede k degradaci půdy, nebo výskyt agresivních škůdců.
Až 90 % současných tradičních vinařských oblastí se tak do konce tohoto století bude muset s rostoucími teplotami systematicky vypořádat, jinak hrozí, že v nich tradice pěstování vína definitivně skončí. Najdou se ale i místa, ve kterých změna klimatu naopak vede k příznivějším podmínkám pro vinařství. Podle odborníků sem globálně patří třeba severní Francie, Orgeon, Tasmánie nebo Washington, už dříve se mluvilo také třeba o Polsku, Belgii či Nizozemí.
Vinná réva není jedinou obětí změny klimatu, podobným rizikům čelí třeba i pěstování chmele. S ubývajícími vinicemi a chmelnicemi by přitom mohlo dál ubývat i menších a středních zemědělských podniků, které mají velký potenciál hospodařit s půdou odpovědně. To je přitom základním předpokladem toho, aby se půda i nadále udržela v dobrém stavu a pomáhala klimatickou změnu mírnit.
