Evropští diplomaté by měli víc přispět k tomu, aby státy po celém světě naplňovaly své klimatické závazky. Vysoce postavené vyjednavače k tomu vyzvali ministři zahraničních věcí jednotlivých členských států.
Ministři chtějí, aby se evropské diplomatické špičky víc zapojily do jednání o zpřísnění a reálném naplňování klimatických cílů, které si státy po celém světě stanovily v souvislosti s loňskou konferencí COP 26.
Na podzim se totiž uskuteční pokračování, dohodnutý summit COP 27 v egyptském Šarm-aš Šajchu bude řešit právě naplňování klimatických cílů a financování změn, které jsou s nimi spojené. Diplomati by podle představ evropských ministrů zahraničních věcí měli být aktivnější ve vyjednávání a napomoct tomu, aby to, co státy dělají, víc odpovídalo jejich deklarovaným závazkům.
Diplomacie má pomoct přejít od slov k činům
Formální závazky států by totiž měly stačit k tomu, aby se emise zpomalily natolik, že nebude hrozit zvýšení teploty nad 2 stupně Celsia oproti předprůmyslové době. Pokud je ale státy nebudou naplňovat, neexistují za to žádné formální sankce. Zapojení diplomacie ale může napomoct tomu, aby i státy mimo Evropskou unii vnímaly dostatečnou motivaci, proč přejít od slov k činům.
Hlavním diplomatickým lídrem, kterému je výzva evropských zaminirů adresovaná, je šéf evropské diplomacie Josep Borell, který v minulosti například úspěšně zakončil jednání o vzájemných podmínkách spolupráce Evropské unie a Velké Británie po Brexitu. “Rada ministrů zahraničních věcí vyzývá vysokého představitele Josepa Borella, aby se v úzké spolupráci s Evropskou komisí a členskými státy zasadil o posílení klimatické diplomacie v souvislosti s přípravou summitu COP27 a potřebou posílit klimatické závazky,” stojí v oficiálním návrhu výzvy.
Víc příkladů dobré praxe
EU se v minulém roce zavázala, že společně s USA poskytne přes 8,5 miliard USD jihoafrickým zemím, aby usnadnila jejich odklon od těžby uhlí. Tato dohoda je zatím chápaná jako pomyslný vzor pro podobné iniciativy. Návrh výzvy také říká, že by evropští diplomaté měli hledat prostor pro podobná partnerství se zeměmi, které dosud bojují s vysokou závislostí na fosilních palivech.
Evropská unie se také letos bude zabývat některými návrhy, které mají dopad na třetí země, jako je Rusko, Čína nebo Indie. Francouzské předsednictví si jako jednu ze svých priorit stanovilo prosazení tzv. uhlíkového cla, jehož cílem je srovnat administrativní a finanční podmínky pro firmy, které na evropský trh dováží emisně náročné výrobky. V zemích jejich původu se na ně totiž často nevztahují stejně přísná pravidla jako na evropské výrobce, a to je v obchodu zvýhodňuje. Podle nových pravidel by ale měly splňovat stejné standardy, jako právě firmy s výrobou v EU.
