Klimatická změna pokračuje a způsobuje široké a nebezpečné změny v ekosystémech. Ty ovlivňují životy miliard lidí po celém světe, v současnosti jsou tyto zásahy cítit stále více a možnosti se s nimi vypořádat jsou čím dál více omezené. Takové jsou závěry šesté zprávy mezivládního vědeckého klimatického panelu při OSN.
“Tuto zprávu je nutné chápat jako závažné varování před následky toho, když nebudeme jednat,” řekl Hoesung Lee, předsedající mezivládnímu panelu. “Ukazuje, že klimatická změna závažně ohrožuje naše celkové zdraví i životní styl, stejně jako zdravé prostředí na celé planetě. Naše dnešní kroky zásadně ovlivní to, ja se lidé a příroda budou schopni s dopady klimatických rizik vyrovnat.”
Extrémy jdou stále častěji ruku v ruce
V nejbližších dvaceti letech bude svět čelit několika souběžným hrozbám, které jsou vyvolané globálním oteplením o 1,5°C. Typicky jde o častější vlny veder, sucha, ale také záplavy. Jejich intenzita v poslední době přesahuje míru, kterou jsou schopné ekosystémy zvládnout. Pokračuje tak vymírání celých druhů, nejvýrazněji zatím u korálů a stromů.
Problém je také v tom, že se extrémní projevy počasí vyskytují stále častěji souběžně vedle sebe, je tak stále těžší se na ně účinně připravit. Miliony lidí se kvůli nim už ocitly v akutním stavu nedostatku pitné vody nebo potravin. Týká se to především Afriky, Asie, středo- a jihoamerických zemí nebo ostrovních států a Arktidy.
Podpora ekosystémů se vyplatí, budou pak spolehlivější i pro lidi
Dalším ztrátám na bodiverzitě nebo ohrožení infrastruktury jde předejít, pokud státy rychle začnou řešit vhodná adaptační opatření a souběžně omezí emise skleníkových plynů, které ohřívají atmosféru. Zatím se spíš rozevírají nůžky mezi tím, jaká jsou rizika a jaký je stav přijatých opatření, konstatuje výzkumná zpráva. Vyšší nepokrytá rizika dopadají zejména na nízkopříjmovou část společnosti.
Zpráva vyzývá především k větší aktivitě v oblasti adaptace, to znamená přípravy infrastruktury, technických i přírodních opatření nebo třeba i sociálních politik na situace, kdy bude nutné čelit bezprostředním projevům klimatické změny. Už jen zlepšení a posílení přirozených ekosystémů by podle výzkumníků výrazně přispělo k tomu, že takových bezprostředních dopadů bude méně nebo budou mírnější. “Zdravé ekosystémy jsou odolnější a můžeme se na ně v případě krize spolehnout, že nám poskytnou kritické zdroje, jako pitnou vodu nebo potravu,” říká spolupředsedající panelu Hans-Otto Pörtner.
Výzkumníci otevřeně uznávají, že kromě klimatické změny se lidstvo potýká i s dalšími problémy, vyvolanými neudržitelným nakládáním s přírodními zdroji, bezpečnostní situací, sociálními nerovnostmi nebo dopady pandemie koronaviru. Problém je, že řada těchto trendů přímo ovlivňuje i rizika spojená se změnami klimatu. Časové okno, kdy je možné ještě podniknout účinná opatření, se proto podle zprávy zužuje.