Současný vývoj klimatické změny poškozuje víc státy na jižní polokouli, jejich HDP zasahuje významně víc než severněji položené země. Ukazuje to zpráva magazínu Lancet, která se zabývá tím, jak se postupně zhoršující klimatické podmínky podepisují na ekonomice a společnosti.
Důvodem horších ekonomických dopadů zejména na africkém území je především ztráta pracovních míst v zemědělství v důsledku úbytku obdělatelné půdy. Konkrétně v Africe mají horka z posledních let na svědomí ztrátu odpovídající 4 % HDP.
Podle Lancetu také stoupl podíl území, který byl alespoň jeden měsíc v roce zasažen vlnou extrémních veder. Mezi lety 1951-60 to bylo kolem 18 % světového území, mezi lety 2013-22 pak už 47 %. Regionálně bylo opět výrazněji zasaženo území Afriky, ale také jihoamerických států, Austrálie, Indie nebo Indonésie.
Až 127 milionů lidem se tak v důsledku horka a sucha zhoršil přístup k jídlu a vodě (ve srovnání s lety 1980-2010), spočítal Lancet. Pokud by nárůst teploty na planetě pokračoval ke 2 °C, může tento počet být podle studie i čtyřnásobný.