Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo další novelu energetického zákona, za poslední čtyři roky už v pořadí víc než osmou. Novele se přezdívá LEX Plyn, protože chce usnadnit výstavbu plynových instalací, které mají zálohovat obnovitelné zdroje. Obsahuje ale i kontroverzní ustanovení pro případ, že by mělo docházet k překotnému uzavírání uhelných elektráren.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu je hlavním záměrem novely energetického zákona v první řadě urychlit výstavbu nových zdrojů, především plynových elektráren, a zajistit bezpečnost dodávek elektřiny a provoz přenosové soustavy v podmínkách odchodu od uhlí.
„LEX Plyn je dalších z klíčových kroků, které děláme pro transformaci české energetiky. Urychlením výstavby plynových elektráren zajistíme spolehlivé dodávky elektřiny pro domácnosti i průmysl, a to při současném plnění našich klimatických závazků. Jsem rád, že můj návrh získal podporu jak koalice, tak všech opozičních poslanců. Připomínky jsme si vyjasnili také s ekologickými organizacemi,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Cílem novely energetického zákona LEX Plyn je podle něj zajistit stabilitu a spolehlivé dodávky energie pro spotřebitele a podniky při současném splnění požadavků na udržitelný energetický systém v souladu s klimatickými závazky. Navrhovaná změna zákona má především urychlit výstavbu nových zdrojů, které mají postupně nahrazovat uhelné elektrárny, jejichž provoz už se nevyplatí.
Investice do stabilní sítě
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů totiž kolísá v návaznosti na počasí. V různých geografických podmínkách to státy řeší různě, v Česku ale chybí hlavně větrné elektrárny, které vyrábějí zpravidla ve chvíli, kdy je produkce solárů nižší. Jako vhodná záloha tak připadá v úvahu právě plyn. Paroplynové elektrárny se zároveň mohou snadno zapínat či vypínat, jako doplněk kolísavých obnovitelných zdrojů jsou proto technologicky disponované. Na druhou stranu jde — na rozdíl třeba od jádra — v případě plynu stále o fosilní zdroj energie, i když má nižší uhlíkovou stopu než uhlí.
“Nutnou podmínku bezpečného provozu elektrizační soustavy se zvyšujícím se podílem obnovitelných zdrojů bude zajištění dostatečné flexibility a služeb výkonové rovnováhy zajišťující řiditelnost a bezpečnost provozu sítě. Plynové zdroje jsou schopny rychle reagovat na změny v poptávce a vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou. Společně s agregací, akumulací a dalšími nástroji flexibility tak budou tyto zdroje klíčové pro bezpečnou integraci obnovitelných zdrojů do naší elektrizační soustavy,” uvádí k tomu MPO.
Pojistka pro rychlý konec uhlí
Návrh novely zákona také navrhuje určitou pojistku, pokud by mělo dojít k „překotnému“ odstavení klíčových zdrojů z pohledu bezpečného provozu elektrizační soustavy. Navržený nástroj dává možnost ERÚ, v úzké spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, uložit tzv. povinnost nad rámec licence. Podobný institut je již v legislativě zakotven s ohledem na výrobu tepla. Tato povinnost může být uložena stávajícímu provozovateli zařízení, případně může být uložena i jinému subjektu, pokud stávající provozovatel odmítne této povinnosti dostát.
U nákladů vyvolaných provozem nad rámec licence bude ERÚ velmi pečlivě vyhodnocena jejich způsobilost — velké spory jsou totiž o to, zda se má podnikateli při plnění “povinnosti nad rámec” platit z veřejných prostředků jen samotný provoz, nebo i přiměřený zisk. ČEPS a ERÚ mají proto také zajišťovat ochranu před možným zneužitím a kontrolovat přiměřenost veškerých kompenzací. Podle MPO ale má jít v případě “povinnosti nad rámec” o mimořádný nástroj, který s největší pravděpodobností nebude nutné využít.
LEX Plyn prošel v lednu prvním sněmovním čtením, poslanci se mu tedy ještě budou věnovat. Následně se k němu bude muset vyjádřit ještě Senát. Právě u senátorů narazila dosud poslední novela energetického zákona LEX OZE III kvůli pozměňovacím návrhům, které měnily dosavadní podporu solárních elektráren. Není tak jisté, zda a v jaké podobě se LEX Plyn nakonec podaří schválit.
