Den před vypuknutím světové pandemie Covid-19 schválila Evropská unie svoji Průmyslovou strategii 2020. Tu nyní aktualizovala, aby pomohla členským zemím vyrovnat se s dopady pandemie na ekonomiku, ale zejména aby zohlednila zkušenosti a nové okolnosti, které přinesla krize. Přechod k udržitelnější, digitálnější, odolnější a konkurenceschopnější ekonomice je i nadále prioritou, mění se pouze některé cesty, jak cílů dosáhnout.
Krize, kterou spustilo onemocnění covid-19, silně ovlivnila hospodářství EU, které pokleslo o 6,3 %. Zároveň odhalila vzájemnou provázanost globálních řetězců a ukázala, že rozhodující význam má globálně integrovaný a dobře fungující jednotný trh. Aktualizovaná průmyslová strategie [1] se snaží těmto závislostem lépe porozumět a nabízí sadu nástrojů k jejich řešení a k urychlení zelené a digitální transformace.
Středobodem aktualizované strategie jsou malé a střední podniky, z nichž 60 % kvůli pandemii vykázalo pokles obratu. EU se rozhodla zřídit zmocněnce pro malé a střední podniky a do této funkce chce jmenovat slovenského politika Vazila Hudáka. Ten se bude starat o to, aby finanční podpora a opaření těmto firmám a začínajícím podnikům skutečně pomohla usnadnit ekologickou a digitální transformaci.
Strategie obsahuje i nástroje na boj proti opožděným platbám a podporu solventnosti a mobilizaci významných investic na podporu malých a středních podniků. Zároveň Komise dohlédne na to, aby členské země plně provedly směrnici o službách a plnily své stávající povinnosti, včetně oznamovací, a posílí dozor nad trhem s výrobky podporou vnitrostátních orgánů při zvyšování kapacity a posilování digitalizace inspekcí.
Mimořádný nástroj pro jednotný trh
Nejen malým a středním firmám pomůže posílení odolnosti jednotného trhu. V průběhu pandemie se totiž ukázalo, že kvůli onemocnění došlo k omezení dodávek, uzavírání hranic a fragmentaci trhu. Aby bylo možno i v krizových obdobích zachovat volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci jednotného trhu, Evropská komise navrhuje mimořádný nástroj pro jednotný trh. Ten by měl zajistit větší transparentnost a solidaritu a pomoci řešit kritický nedostatek výrobků a produktů.
Otevřenost obchodu a investicím je silnou stránkou EU a představuje zdroj jejího růstu a odolnosti. Pandemie však ukázala i odvrácenou tvář této otevřenosti, a to strategické, technologické i průmyslové závislosti. Analýza Komise ukázala, že z 5 200 výrobků dovážených do EU se 137 nachází v citlivých ekosystémech, na kterých jsou evropské země vysoce závislé. Jedná se například o suroviny nebo léčivé látky. Dalších 34 výrobků je potenciálně více zranitelných vzhledem k malým možnostem diverzifikace nákupu či nahrazení výrobou v EU.
Analýza, která zkoumala zdroje surovin, baterií, účinných složek léčivých přípravků, vodíku, polovodičů a cloudových a špičkových technologií ukázala také problémy a závislosti v oblasti pokročilých technologií. Komise proto zahájí druhou fázi přezkumu možných závislostí v klíčových oblastech a vytvoří monitorovací systém v rámci Observatoře EU pro kritické technologie a zároveň se bude snažit o diverzifikaci mezinárodních dodavatelských řetězců a o navázání mezinárodních partnerství.
Komise bude rovněž podporovat nové průmyslové aliance ve strategických oblastech. Připravuje například zahájení činnosti Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, edge a cloud. Uvažuje také o přípravě Aliance pro nosné rakety a Aliance pro letectví s nulovými emisemi. Umožní i vyčlenění finančních prostředků z rozpočtu EU na podporu významných projektů společného evropského zájmu tam, kde si samotný trh a jednotlivé členské země nevystačí. Komise se chce stát také hybnou silou při stanovování norem i v oblasti podnikatelských služeb.
Souběžná transformace
Plánovaná opatření původní strategie na podporu zelené a digitální transformace průmyslu EU byla dramaticky ovlivněna pandemií. Komise proto připravila nová opatření, která mají tuto transformaci urychlit. Chce vymezit cesty transformace, které všem pomůžou lépe porozumět rozsahu, nákladům a podmínkám požadovaných opatření, která budou doprovázet souběžnou transformaci v nejrelevantnějších ekosystémech.
Zároveň se Komise chystá zajistit soudržný regulační rámec pro dosažení cílů evropské digitální desítky [2], které mají být dosaženy do roku 2030, a iniciativy “Fit for 55” [3]. Spoléhat se přitom bude zejména na rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie a zajištění přístupu k dostatečným dodávkám dekarbonizované a cenově dostupné energie. Souběžnou transformaci bude Evropa podporovat i investicemi do zvyšování kvalifikace a rekvalifikací.
Malým a středním podnikům navíc poskytne služby specializovaných poradců pro udržitelnost a podpoří takové obchodní modely, které těmto firmám umožní ze zelené a digitální transformace maximálně těžit. Ve stejnou dobu Komise také přezkoumá pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, aby v době měnícího se globálního konkurenčního prostředí podporovala dotčená pravidla zelenou a digitální transformaci ku prospěchu Evropanů.
