Mezi desítkou technologií s potenciálem změnit budoucnost lidstva k lepšímu, představených v roce 2019 Billem Gatesem, vyvolal vedle toalet bez vody či hamburgeru bez masa velký zájem jeho projekt pokročilých malých jaderných reaktorů. Ty budou energii nejen vyrábět, ale také skladovat. Měly by se rovněž stát doplňkem solárních a větrných elektráren.
Novým konceptem reaktoru s tzv. postupnou vlnou se zabývá společnost TerraPower, kterou před lety založil právě Gates. Vychází z konceptu, který vznikl v 60. letech minulého století v Sovětském svazu, ačkoliv nikdy nebyl ověřen v praxi. Reaktor by měl bez doplňování paliva fungovat více než 50 let – jak se reaktorem postupně šíří vlna štěpných reakcí, měla by jeho náplň „prohořívat“ jako vánoční františek.
„Slunce a vítr jsou nestálé, a v blízké době se zřejmě nedočkáme žádné ze superlevných baterií, do kterých bychom mohli uschovat energii na dobu, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká,“ uvedl před časem Gates. Domnívá se tak, že jádro je dnes jediným bezuhlíkovým zdroje energie, který je k dispozici 24 hodin denně.
TerraPower nejprve spolupracovala s čínskými experty, ale vzhledem k ekonomickým sankcím administrativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa ze společného projektu sešlo. Posléze se Gatesova společnost spojila s americkou odnoží společnosti GE Hitachi Nuclear Energy, aby vyvinula první komerční malé reaktory v USA s názvem Natrium. Loni Gates oznámil, že prodej prvních reaktorů tohoto typu bude zahájen v roce 2030.
Zařízení jsou navrhována tak, aby mohla být snadno integrována do energetických sítí s obnovitelnými zdroji. To by mělo umožnit vykrýt špičky spotřeby energie v době, kdy solární panely či větrné turbíny nebudou vyrábět dostatek elektřiny. Reaktor by měl mít výkon 345 MW, ale v případě potřeby by neměl být problém ho na několik hodin zvýšit až na 500 MW. Pokud by ovšem bylo v síti elektřiny dostatek, mohlo by zařízení energii naopak akumulovat.
