V Česku údajně čekají na připojení do sítě stovky mařičů energie, tedy zařízení, která vyrobenou elektřinu protopí bez užitku do vzduchu, když by její cena měla být moc levná. České mařiče jsou přitom podle expertů důsledkem dlouhodobě chybějící legislativy pro akumulaci a nedostatečného promítnutí designu evropského trhu s elektřinou do tuzemských podmínek. Upozornila na to Sdružení pro agregaci flexibility (SAF) a asociace AKU-BAT, která sdružuje firmy zabývající se ukládáním energie.
„Současná situace je ekonomicky, ekologicky i sociálně neudržitelná a ohrožuje efektivitu a udržitelnost českého energetického trhu. Přitom jsou to pouze legislativní nedostatky, které neumožňují jinak dostupným zdrojům flexibility — jako. baterie, KVET, řízení spotřeby a ostatní decentrální zařízení — využití jejich potenciálu. Místo toho dochází k zbytečnému maření energie, což je při tomto rozsahu v evropském kontextu bezprecedentní,” vysvětluje Petr Řeháček, ředitel SAFu.
Problém pomalé implementace pravidel Evropské unie (EU) je umocněn také tím, že fungování energetického zákona dle jeho novely Lex OZE III svazuje připravované Elektroenergetické datové centrum (EDC). To představuje nový subjekt trhu s elektřinou působící vedle Operátora trhu s elektřinou (OTE). Dané nastavení již nyní komplikuje současnou situaci a přináší větší nejistotu ohledně udržitelnosti rozvoje trhu v dalších letech.
Řešení? Funční nezávislý agregátor
Pro řešení současné situace navrhují experti ze SAF několik vzájemně provázaných opatření. Nejdřív by podle nich měl být zavedený přechodný systém, který by překlenul období, dokud není EDC plně funkční. S tím souvisí revize vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou a tarifní struktury, který připravuje ERÚ. Tato první fáze by neměla trvat déle než do půlky letošního roku.
Vedle toho by podle expertů pomohlo zavedení ekologických limitů pro zdroje flexibility. “Tento krok má motivovat účastníky trhu k využívání efektivních a ekologických technologií namísto současných neefektivních řešení, jako jsou například dieselagregáty nebo právě zařízení přímo mařící elektřinu. Nové limity by měly vstoupit v platnost bezprostředně po zavedení akumulace. Tímto způsobem bude možné postupně nahradit neefektivní zdroje lepšími alternativami při zachování kontinuity regulačního výkonu v rámci Služeb výkonové rovnováhy ČEPS,” uvádí stanovisko SAF.
Třetím důležitým krokem je pak podle expertů co nejrychlejší zavedení nezávislé agregace na trhu s elektřinou. “Přestože jde o klíčovou součást evropského trhu s elektřinou, v Česku se zavádí až osm let po platnosti příslušných unijních pravidel. Tento mechanismus je přitom zásadní pro celkový rozvoj trhu s flexibilitou a využití potenciálu decentralizovaných zdrojů, včetně domácností a elektromobility,” říká stanovisko SAF.
Na maření doplácejí spotřebitelé
Podle expertů by taková opatření pomohla státu i v rámci nápravného řízení, které unijní orgány vedou s Českem ohledně pozdní implementace evropské legislativy. Negativní důsledky zpoždění se projevují i na tuzemském energetickém trhu, například ve formě financování zisků z plýtvání energií všemi spotřebiteli.
„Popsané důsledky, i případné další budoucí komplikace a náklady, by nemusely nastat, pokud bychom dodržovali termíny stanovené unijními orgány pro transpozici pravidel trhu. Stejně tak kdyby účinnost energetického zákona nebyla pevně vázána na nový regulovaný subjekt EDC a další zpožděné transpozice. Dlouhodobě jsme před těmito dopady varovali. Místo toho jsme dospěli do fáze, kdy se tématem staly naprosto nesmyslné mařiče energií či nasazování dieselagregátů. Námi navrhovaná a dlouho prosazovaná opatření by přispěla k posílení stability české energetiky, nápravě vzniklých chyb a efektivnímu přechodu na zelenou energii, jak je požadováno evropskými regulacemi,” říká Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.
