Evropská komise se chystá zlepšit dohled nad zásobníky zemního plynu a umožnit společné nákupy zásob. Konkrétní návrh legislativy představí zhruba v polovině prosince. Opatření by mělo přispět ke snížení cen zemního plynu, který se do evropských zemí dováží.
“Na stav zásob se budeme nově dívat jako na otázku bezpečnosti dodávek, a to jak na národní úrovni, tak na té celoevropské,” uvedla k chystaným změnám eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Cena plynu během podzimu vystoupala až na 160 EUR za megawatthodinu, v listopadu se pohybovala okolo 95 EUR za megawatthodinu. Vysoká cena plynu je zároveň hlavní příčinou rostoucích cen elektřiny na evropském energetickém trhu. Elektřina meziročně podražila o 17 %.
Příčinou kolísajících cen plynu je jednak globální ekonomický vývoj, který zažívá nárazové otevírání a zavírání podle toho, jak se zrovna daří bojovat s koronavirem. Lepší epidemiologická situace vede na trzích k optimismu, nárůstu poptávky po energiích ze strany průmyslu, a tím i nárůstu jejich ceny.
Evropská komise ale připouští, že svou roli hraje i geopolitická šachovnice. “Část nejistoty můžeme přičíst geopolitice, zejména na evropských hranicích,” uvedla Simsonová s jasným odkazem na Rusko a Bělorusko.
“Objem plynu dovezeného z Ruska je letos o 25 % nižší než ve stejném období před rokem. Zásobníky, které patří Gazpromu, mají podstatně nižší stav rezerv než vloni,” konstatovala eurokomisařka, k jakým zjištěním dospělo prověřování situace na trhu. V této otázce probíhá další vyšetřování, není tak jasné, zda Gazprom či jiné firmy porušily unijní zákony.
Nová pravidla by měla zakotvit větší transparentnost nad stavem zásob plynu a lepší dohled nad využitím kapacit. Nastaví také právní rámec pro společné nákupy plynu, aby se na strategických zásobách mohlo domluvit víc subjektů z různých států. Po tom volá například Francie nebo Španělsko.