Nová německá vláda řeší, jak se postavit k podobě energetického mixu. “Semaforová” koalice svobodných, zelených a sociálních demokratů potřebuje najít kompromis mezi čistými zdroji a plánovanými výpadky v produkci. Zatím se jako řešení rýsuje zemní plyn.
Na jedné straně stojí požadavek na čistou energetiku, kterou ztělesňují hlavně obnovitelné zdroje. Z nich vyrobilo Německo v roce 2020 asi 45 % celkového objemu elektřiny. Zároveň ale v celkové energetické produkci hraje pořád velkou roli uhlí.
Předchozí německá vláda měla v úmyslu ukončit uhelné elektrárny do roku 2038, vzhledem k tržnímu vývoji ale konec uhelné energetiky asi nastane dřív i bez zásahu politiků. Nový kabinet tak paradoxně řeší jinou otázku: pokud uhlí skončí rychleji, než se plánovalo, čím jeho roli přechodně nahradit?
Zdá se, že Němci vsadí na plyn
„Ačkoliv se německá energetická transformace se zaměří na obnovitelné zdroje, její součástí bude po dlouhou dobu také využívání plynu. Znamená to tedy, že Německo bude muset postavit nové plynové elektrárny, které jsou předpokladem pro zvládnutí tohoto období změn,“ pronesl budoucí německý kancléř Olaf Scholz v říjnu na sjezdu vlivného odborového svazu těžebního průmyslu, chemického průmyslu a energetiky IG BCE.
Pokud se Německo rozhodne podporovat plyn jako přechodné palivo, posílí tím řady států, které volají po uznání zemního plynu v připravované taxonomii. Tu zpracovává Evropská komise a má stanovit pro všechny státy jasná pravidla, jak je to s emisní zátěží jednotlivých zdrojů energie.
Postoj Zelených se mění
Role plynu stoupá i s klesající prodkucí jaderné energetiky v Německu. Podle stávající legislativy by se do roku 2022 mělo uzavřít zbývajících šest jaderných elektráren, které mají výkon okolo 8000 MWe. To představuje další výpadek, který bude potřeba nahradit.
I proto se zejména u progresivnější části nové vládní koalice stále hlasitěji ozývá volání po větším zapojení vodíku.
„Plyn je sice potřebným mostem, všechny technologie, které se nyní budují, ale musí být připraveny na vodík,“ vyjádřila se Annalena Baerbocková, šéfka Zelených.
Její ochota akceptovat plyn jako přechodné palivo je ovšem jasným posunem postoje německých Zelených, který může znamenat kompromisní přijetí plynu jako menšího zla výměnou za společné kroky v oblasti klimatu na úrovni EU.
