Česko má zpoždění s dekarbonizačním plánem. Jeho aktualizovanou verzi měli úředníci poslat Evropské komisi do konce června letošního roku, plán ale zatím není hotový. Čeká se na výpočty i na modely pro energetickou koncepci. Termín byl přitom známý nejméně dva roky dopředu.
Takzvaný “Vnitrostátní plán pro oblast energetiky a klimatu” je dokument, který musí vypracovat všechny evropské země a shrnout v něm své dekarbonizační plány na příštích šest let. Česko poslalo první verzi koncem roku 2019, ještě pod vedením bývalého ministra Karla Havlíčka. Zpracování dekarbonizačního plánu bylo podmínkou pro získání peněz z Národního plánu obnovy.
Teď ale měla přijít aktualizace, na kterou evropští úředníci zatím marně čekají. Není to problém jen v Česku, podobné zpoždění nabírají dekarbonizační plány i v jiných zemích. Podle reportu watchdogové organizace CEE Bankwatch Network s jejich přípravou nejvíc bojují středo- a východoevropské země. Navíc upozorňují, že se právě v těchto státech dekarbonizační plány neberou moc vážně, například na Slovensku dokonce nejsou k dispozici ani relevantní data.
Do konkrétních opatření ke snižování emisí zasáhla mimo jiné válka na Ukrajině a související krize na trhu s plynem a elektřinou. Report upozorňuje, že v některých zemích vedla krizová situace k nárůstu emisí místo jejich snižování.
Na problém s nedodržováním vlastních dekarbonizačních strategií upozornil už dřív i Evropský účetní dvůr. Podle něj hrozí, že v některých státech zůstane snižování emisí jen slohovým cvičením na papíře. To znamená jednak riziko technologického zastarávání, jednak by to mohlo mít dopady i na čerpání evropských dotací. Například s penězi z Národního plánu obnovy ale už počítá státní rozpočet a jejich výpadek by mohl dál zhoršit bilanci státní kasy.
