Německá vláda se dohodla na změnách tamního klimatického zákona. Poprvé se v něm objevují průběžné cíle snižování emisí pro roky 2035, 2040 a 2045, stanoví se i milníky pro hlavní oblasti, ve kterých emise vznikají, jako je energetika, průmysl nebo doprava. Od zákona se odvíjí i způsob monitoringu a měření emisí, na druhou stranu ale nové znění povoluje jednotlivým rezortům, aby si v plnění emisních cílů vzájemně pomáhaly.
Německo má dlouhodobě největší problém se snižováním emisí v dopravě. Nové změny klimatického zákona ale předpokládají stavbu dalších 144 kilometrů dálnic, i když u nich má povinně vzniknout i infrastruktura pro dobíjení elektromobilů z obnovitelných (především solárních) zdrojů. Předmětem kritiky ze strany německých neziskových organizací je hlavně zmíněná možnost “offsetů”, tedy pravidlo, podle kterého některý rezort nemusí snížit emise na stanovenou úroveň, když mu jiný rezort “pomůže” a přispěje ke snížení CO2 výrazněji.
Na druhou stranu zákon předpokládá i výrazné investice do železniční dopravy, nebo to, že po roce 2030 bude veřejný sektor využívat jenom bezemisní dopravní prostředky. Nová podoba klimatického zákona nic nemění na předchozím rozhodnutí hned několika vlád, že Německo ustoupí od výroby elektřiny v jaderných elektrárnách, v platnosti zůstal i záměr výrazné podpory přechodu na vytápění tepelnými čerpadly, které mají až 65 % vstupní energie získávat z bezemisních zdrojů.
Německo poprvé přijalo klimatický zákon v roce 2019, od té doby už prošel jednou novelizací. Jde o čistě vnitrostátní politiku, neexistuje žádná povinnost evropských států mít podobné zákony. Zhruba třetina členských států EU ale klimatickou legislativu má.
