Německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck navrhuje, aby se změnil způsob, jakým se na evropském trhu stanoví cena elektřiny. Ta je dnes závislá na tzv. závěrném zdroji, tedy elektrárně s nejdražšími náklady, která ještě musí běžet, aby byl v daný okamžik dostatek elektřiny v síti.
Závěrným zdrojem jsou v současnosti plynové elektrárny. Problém je, že podle současných pravidel určuje cena nejdražšího zdroje ceny pro všechny obchody.
Právě to chce místopředseda německé vlády Robert Habeck změnit a odstřihnout cenu elektřiny od ceny plynu, kterého je na evropském trhu nedostatek kvůli snižování dodávek Gazpromu. Upozornil ale zároveň na to, že intervence musí být dobře připravená a nesmí ohrozit samotnou výrobu elektřiny. Změny je podle něj potřeba navrhnout tak, aby se nedaly zneužít.
Na německých úřadech vzniká konkrétní návrh
Podle vyjádření představitelů německé vlády pracují tamní úřady na konkrétním návrhu, jak by se mohla pravidla výpočtu ceny elektřiny změnit. Podobný úkol už několik týdnů řeší i Evropská komise, komplexní reforma trhu s elektřinou by ale trvala řádově měsíce. V německé vládní koalici přitom panuje shoda na tom, že úpravy na společném evropském trhu musí přijít rychle. Ministr financí Christian Lindner varoval, že bez urgentní reakce by německá ekonomika mohla zažít “gigantický šok”.
Vláda v Německu také zvažuje zavedení daně ze “zisků spadlých z nebe”, tzv. windfall tax, pro energetické firmy. Připravuje rovněž v pořadí už třetí balíček pomoci domácnostem a firmám, doposud na jejich podporu vynaložila okolo 30 miliard EUR (738 miliard korun, nicméně Německo je na počet obyvatel cca osmkrát větší než Česko).
Další intervence směřují k zajištění dostatečných zásob plynu na zimu a energetickým úsporám. Vláda v Berlíně také s nevyšší pravděpodobností ponechá v provozu své zbývající tři jaderné elektrárny, jejichž provoz měl být podle zákona ukončen na konci letošního roku, konečné rozhodnutí je podmíněné zvládnutím zátěžového testu.
