Nizozemská vláda plánuje postavit dvě nové jaderné elektrárny. Vyčlenila na to 5 miliard EUR (125 miliard Kč). Plán je součástí záměru nové vlády na přechod k nízkoemisní ekonomice. Nový kabinet usiluje o to, aby byla země k roku 2050 uhlíkově neutrální, dílčím cílem je snížit emise v ekonomice o 55 % k roku 2030 oproti roku 1990.
Nizozemí historicky patřilo k exportérům zemního plynu. Ten je sice emisně méně zatěžující než uhlí, pořád ale při jeho spalování CO2 vzniká. Navíc naleziště zemního plynu v Groeningenu se blíží svým limitům, od roku 2018 je Nizozemí čistým dovozcem plynu.
Vláda chce tedy využít příležitosti, kdy řada evropských zemí přechází na čistou ekonomiku, a změnit svůj energetický mix. V současnosti má v provozu jednu jadernou elektrárnu s kapacitou 482 MW (2021), to odpovídá asi 1 % celkové instalované kapacity v zemi.
Jaderná elektrárna v Borssele funguje od roku 1973, povolení má aktuálně do roku 2033. Shodou okolností je to také jedna z nejstarších dosud funkčních jaderných elektráren v Evropě. Předchozí vlády ale zároveň investovaly do zvýšení bezpečnosti provozu.
Nizozemí aktuálně vyrábí asi 11 % energie z obnovitelných zdrojů, to je méně, než kolik se zavázala v rámci evropských pravidel. Nový kabinet chce být ambicióznější, ve vládě vznikl nový post ministra pro energetiku a klima, jehož úřad bude spravovat speciální fond klimatických investic (35 miliard EUR, asi 950 miliard korun) nad rámec dosavadní podpory udržitelných zdrojů energie.
Investice mají jít například do modernizace přenosové sítě nebo právě do výstavby jaderných zdrojů. Nizozemská vláda má také ambice využít jadernou energii k výrobě vodíku. Slibuje si od toho mimo jiné snížení závislosti ekonomiky na dovozu fosilního plynu.
