Evropské státy řeší, jak zkrotit ceny elektřiny, která se na konci léta vyšplhala do rekordních výšin. Ve Francii na konci srpna překročila cenu 1000 EUR za megawatthodinu, což byla pomyslná “poslední kapka”. V návaznosti na to prohlásila předsedkyně Evropské komise, že navrhne zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny a další návrhy se začaly ozývat z jednotlivých členských států.
Cena elektřiny krátce po zveřejnění těchto plánů skutečně poklesla (na německém trhu například až o 40 %), což analytici považují za důkaz, že vysoké ceny energií jsou dané volatilitou – nejistotou – trhu. Ta má několik příčin, jak zhodnotil i podkladový dokument (non paper, zde v originální anglické verzi) expertů na energetickou regulaci v Evropě.
Plynu je nedostatek a tlačí ceny vzhůru
První příčinou nejistoty je významný nedostatek zemního plynu. Jeho dodávky jsou omezené především v důsledku obchodní politiky ruského Gazpromu. Ten letos opakovaně snížil nebo zastavil dodávky skrze plynovod Nord Stream 1, ke snížení objemu dodaného plynu docházelo průběžně už od minulého roku, například v důsledku úplného zastavení spotových obchodů.
Nedostatek plynu vede k jeho vyšší ceně, a ta zase ovlivňuje cenu elektřiny. Část elektřiny se v Evropě totiž vyrábí právě s využitím plynu. Cena elektřiny je zároveň odvozená od nejdražšího zdroje, který ještě musí být v provozu, aby pokryl spotřebu v dané chvíli. V současnosti je často nejdražším zdrojem právě plynová elektrárna, tudíž cena veškeré elektřiny, která se momentálně obchoduje na burze, kopíruje rostoucí ceny plynu.
V Evropě poklesla výroba elektřiny kvůli extrémnímu počasí
Jenže výkyvy ceny elektřiny mají i další příčiny, které s plynovým trhem nesouvisejí. Objektivně je část cenového navýšení daná i tím, že se v létě na evropském trhu elektřiny vyrobilo méně. Příčinou jsou rozsáhlé vlny horka a sucha, které paralyzovaly zejména produkci přečerpávacích a jiných vodních elektráren. To se dotklo především Itálie (-5039 GWh v porovnání s průměrem), Francie (-3930 GWh) a Portugalska (-2244 GWh), nedostatek vody ale zasáhl i severské státy.
Sucho a horko může způsobovat problém i jaderným elektrárnám, jak se ukázalo na příkladu Francie. Tamní jaderné reaktory totiž využívají k chlazení říční vodu, v případě vysokých teplot je ale zkrátka z bezpečnostních důvodů taková voda nepoužitelná. Nejdůležitější příčinou výpadku jaderných elektráren ve Francii jsou ale technické problémy, kvůli kterým byla na konci léta mimo provoz nebo “utlumená” prakticky polovina z francouzkých 56 funkčních jaderných zdrojů.
Je potřeba zkrotit průmyslovou spotřebu
V kombinaci s plánovaným útlumem jaderných elektráren v Německu tak Evropa zažila během léta reálný pokles výroby elektřiny. Příčiny přitom těžko může v krátkém čase odstranit. Horké počasí trápí starý kontinent ve zvýšené míře posledních několik let v důsledku probíhající klimatické změny a adaptace energetiky na nové podnební podmínky bude trvat řádově roky. Krátkodobě tak experti dál doporučují především maximálně omezit spotřebu elektřiny především v průmyslu, kde je možné díky změně technologií ušetřit významnější objemy.
Nastínili také možnosti, jak by bylo možné i za současných podmínek ceny elektřiny snížit. Zásadní podle nich je, aby přijímaná opatření nevedla k rostoucí spotřebě plynu ani elektrické energie, protože obojího je nyní nedostatek. Takovému záměru nejlépe vyhovuje zastropování zisků u technologií, které k výrobě elektřiny nepotřebují zemní plyn. Plynové elektrárny tak zůstanou nejdražší na trhu a zájem o jejich produkci neporoste. Elektřina z jiných zdrojů ale bude díky stropu na zisky levnější.
Dokument expertů na energetickou regulaci se do velké míry překrývá i se současnými návrhy, o kterých jedná Evropská komise i jednotlivé členské státy.
