Jaderné elektrárny v roce 2023 stály za víc než 9 % celkově vyrobené elektřiny (2 686 Twh), produkce se tak mírně zotavila oproti předcházejícímu roku. Ten byl náročný na odstávky kvůli technickým potížím i extrémnímu počasí. Většina z nich ale vloni pominula, což umožnilo meziroční nárůst produkce o 46 Twh (+1,8%). Vyplývá to z dat thinktanku Ember.
Největšími producenty elektřiny z jaderných zdrojů byly vloni USA, Čína a Francie. Dohromady se v těchto třech zemích vyrobilo přes polovinu (58 %) veškeré elektřiny z jádra. Mezi přední výrobce na evropském kontinentu patřila také Ukrajina, Maďarsko, Finsko a nově i Slovensko (měřeno vůči vlastní spotřebě nebo v přepočtu na obyvatele).
Jaderné zdroje v posledních pěti letech zápasily s řadou problémů, což je do jisté míry dané podceněním investic v předchozích letech. Rok 2023 ale přinesl celkově obrat k lepšímu. Podle bezemisního scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se kapacita jaderných elektráren měla výrazně posílit v nejbližších letech, v roce 2030 by měla představovat 3 963 Twh (+50 % oproti loňskému roku) a v roce 2050 kolem 6015 Twh (+100 %).
Stávající a chystané projekty na výstavbu nových zdrojů a modernizaci těch stávajících zatím tomuto předpokládanému tempu nestačí. To ale vytváří další tlak na stavbu nových větrných a solárních zdrojů, aby bylo možné udržet emise skleníkových plynů z energetiky v trajektorii předpokládáných scénářů dekarbonizace, uzavírá Ember.
