Letos bylo po celém světě instalováno přibližně 290 GW nových kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, převážně ve formě větrných turbín a solárních panelů. Padl tak loňský rekord. Při současném trendu překročí kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2026 to, co dokáže vyrobit energetika z fosilních paliv a jádra dohromady.
Důvodem jsou nové cíle v oblasti klimatu a energetiky. Státy často přicházely s ambiciózními závazky, především v souvislosti s podzimním summitem OSN v Glasgow. Přesto je růst stále jen zhruba poloviční oproti úrovni, kterou bychom potřebovali k dosažení dekarbonizačních cílů.
„Letošní rekordní přírůstky energie z obnovitelných zdrojů jsou dalším znamením, že se rodí nová globální energetická ekonomika. Vysoké ceny komodit a energií, které dnes pozorujeme, představují pro odvětví obnovitelných zdrojů nové výzvy, ale zvýšené ceny fosilních paliv zároveň zvyšují konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která přinesla roční čísla.
Podle zprávy IEA, která byla zveřejněna ve středu 1. prosince, budou obnovitelné zdroje energie představovat do konce roku 2026 přibližně 95 % nárůstu globální kapacity výroby elektřiny. Samotná solární energie zajistí přibližně polovinu tohoto nárůstu.
S tím, jak se svět začíná vzpamatovávat z pandemie, rostou ceny surovin a zároveň s tím i ceny energií na celém světě. Pokud budou v příštím roce pokračovat, vrátí se náklady na větrnou energii na úroveň, která byla naposledy zaznamenána v roce 2015, a dva až tři roky poklesu nákladů na solární energii budou vymazány.
Heymi Bahar, hlavní autor zprávy, však uvedl, že ceny komodit nejsou hlavní překážkou růstu. Poznamenal, že větrná a solární energie budou ve většině oblastí stále levnější než fosilní paliva.
Nejvyšší množství nových kapacit obnovitelných zdrojů energie letos instalovala Čína. Nyní se očekává, že v roce 2026 dosáhne 1 200 GW větrné a solární kapacity, což je o čtyři roky dříve, než je její cíl pro rok 2030. Čína je největším světovým producentem emisí oxidu uhličitého, její vláda se ale na konferenci COP26 zdráhala zavázat k posílení svých cílů v oblasti snižování emisí, v což mnozí pozorovatelé doufali. Čína si klade za cíl dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030 a vyrovnané bilance do roku 2060, což je podle mnoha analytiků příliš pozdě.
Ředitel IEA Birol k tomu uvedl, že rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Číně naznačuje, že země by mohla dosáhnout emisního vrcholu mnohem dříve než v roce 2030. Indie, která je třetím největším emitentem na světě, v uplynulém roce rovněž zaznamenala silný nárůst kapacity obnovitelných zdrojů energie, ale i její cíl je považován za nedostatečně ambiciózní.
