Obnovitelné zdroje pomáhají v EU snížit účty za energetický šok
Během prvních deseti březnových dnů zaplatila EU za dovoz fosilních paliv o 2,5 miliardy eur více, než by odpovídalo cenám před konfliktem. Cena plynu na nizozemské burze TTF vyskočila z €31/MWh na průměrných €45/MWh, což představuje nárůst o téměř 50 %. Evropský účet za první dny konfliktu v Íránu shrnuje analýza think-tanku Ember.
Ačkoliv je Evropa díky diverzifikaci po invazi na Ukrajinu odolnější, závislost na katarském LNG (který tvoří cca 5 % celkového dovozu plynu do EU) stále představuje slabé místo. Nejvíce jsou podle analytiků exponovány země jako Itálie a Belgie, které z Kataru v roce 2025 odebíraly 36 %, resp. 24 % svého dovozu LNG.
Data zároveň ukazují zásadní rozdíl mezi zeměmi, které už výrazně transformovaly svůj energetický mix, a těmi, které zatím příliš spoléhají na fosilní plyn. Systém marginálních cen (kde nejdražší zdroj potřebný k pokrytí poptávky určuje cenu pro celý trh) totiž v těchto státech vede k vyšším cenám nejen u plynu, ale i u elektřiny.
Například v Itálii od ledna do března letošního roku podle analýzy plyn určoval cenu elektřiny v 89 % všech obchodovaných hodin, ve Španělsku byl ale marginálním zdrojem pouze v 15 % času. Výsledek? Zatímco v Německu, Nizozemsku nebo zmíněné Itálii ceny elektřiny v březnu lámaly roční rekordy, španělské a portugalské ceny zůstaly hluboko pod náklady plynových elektráren.
Španělsko tak demonstruje, že marginální systém není „rozbitý“ – problémem je vysoký podíl dováženého plynu a jeho náhlý výpadek.
Analýza Emberu také rozebírá vliv ceny emisních povolenek na koncové ceny elektřiny. V EU se totiž v reakci na krizi opět ozývají hlasy volající po oslabení systému emisních povolenek (EU-ETS). Data z března 2026 však hovoří jasně: prudký nárůst cen plynu zvýšil náklady na výrobu elektřiny dvakrát více než náklady na uhlík (ETS). Při současných cenách tvoří náklady na CO2 maximálně 10 % výsledné ceny elektřiny pro domácnosti.
Pro srovnání, průměrná sazba DPH na elektřinu v EU činí 18 %. Stát má tedy podle analytiků k dispozici mnohem efektivnější nástroj k úlevě spotřebitelům (přesun daní a poplatků), aniž by musel narušovat tržní mechanismus ETS, který motivuje k investicím do čistých zdrojů.
Evropský trh s elektřinou prošel reformou v roce 2024 a její plná implementace stále probíhá. Změna pravidel „uprostřed hry“ by podle expertů Emberu zvýšila nejistotu investorů a zpomalila výstavbu klíčové infrastruktury. Namísto unáhlených reforem doporučují, aby se státy dál soustředily na rozvoj obnovitelných zdrojů, bateriových úložišť a posílení flexibility na straně poptávky (demand-side response).