Ikona Dekarbonizace

DEKARBONIZACE

Ikona Obnovitelné zdroje

OZE

Ikona Obnovitelné zdroje

INOVACE

Ikona plyn a teplo

PLYN A TEPLO

Ikona Jaderná energetika

JÁDRO

Ikona Jaderná energetika

ELEKTROMOBILITA

Obnovitelné zdroje posilují bezpečnost Evropy, říká výzkumný report

1–2 minut
Obnovitelné zdroje

Závislost na dovozu fosilních paliv, především ropy a zemního plynu vystavuje Evropu geopolitickému vydírání a činí ji ekonomicky zranitelnou. Je nutné pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a nevyměnit přitom jednu závislost za jinou. I z bezpečnostních důvodů je klíčové podporovat domácí udržitelnou energetiku a inovativní technologie. Jenže s těmi se také pojí rizika. Energetika se ukazuje být Achillovou patou Evropy, upozorňují vědci v expertní zprávě poradního sdružení European Academies Science Advisory Council (EASAC), o které informovala česká Akademie věd. Za ni se na obsahu zprávy podíleli fyzik Antonín Fejfar a právnička Rita Sik-Simon.

O podpoře obnovitelných zdrojů energetiky se v Evropské unii diskutuje už mnoho let. Dosud se ale dávala do souvislosti především s bojem proti změnám klimatu. Po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022 a s dalšími geopolitickými změnami ve světě se diverzifikace energetiky čím dál více spojuje s bezpečností kontinentu.

Obnovitelné zdroje jsou v současné situaci nejen ekonomicky výhodné, ale i strategické. Integrace obnovitelných zdrojů vede k restrukturalizaci energetických systémů, jmenovitě ke zvýšení flexibility, a v důsledku i odolnosti,“ zdůrazňuje Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR, jeden z třicítky vědců a vědkyň, kteří vypracovali obsáhlou analýzu o bezpečnosti obnovitelné energetiky.

Pozor na závislosti, varují vědci

Zpráva EASAC několikrát zmiňuje také fakt, že by Evropská unie neměla vyměnit jednu závislost za druhou. Po invazi na Ukrajinu se podařilo do určité míry odstřihnout od ruských energetických zdrojů, přitom ale hrozí riziko příliš úzkého napojení na jiné země světa. V případě zkapalněného plynu jde například o Spojené státy, které se ukazují jako „stále nestabilnější obchodní partner,“ jak přímo zmiňují autoři analýzy.

Podle Antonína Fejfara přitom analýza nezahrnuje nejnovější nepředvídatelná rozhodování nového amerického prezidenta Donalda Trumpa v oblasti tarifů a cel. „Změnu postojů Spojených států lze sledovat dlouhodobě. Z čistého dovozce energetických zdrojů se postupně změnily na významného exportéra,“ míní český vědec.

Dovážet, nebo těžit?

Využívat energii ze slunce nebo větru je k planetě jistě šetrnější než spalovat fosilní zdroje. Jenže i s obnovitelnou energetikou se pojí bezpečnostní rizika. Zařízení solárních elektráren, větrné generátory i baterie se totiž ve velké míře dovážejí ze zemí mimo Evropu, nejčastěji z Číny. Stejně tak je Evropa závislá na dovozu důležitých nerostných surovin, potřebných v energetice, ať se jedná o nikl, měď, kobalt nebo lithium.

Hodně se jich nachází právě v geopoliticky nestabilních oblastech, proto by bylo rozumné získávat je od různorodých a důvěryhodných zdrojů a zároveň budovat partnerství s dodavateli,“ píše se ve zprávě.

Téma kriticky důležitých surovin patřilo k hodně diskutovaným, a to právě s ohledem na (ne)soběstačnost kontinentu. Nejde o to, že by u nás suroviny nebyly k dispozici, například lithium by se těžit dalo. Každá těžba ale zasahuje do životního prostředí a podmínek žití v dané oblasti.

Dalším rizikem jsou kyberútoky

Analýza dále upozorňuje na nutnost ochrany energetického sektoru před kyberútoky, kterých v poslední době přibývá. Systémy informačních technologií se používají ve všech fázích dodavatelského řetězce elektřiny včetně přenosových a distribučních sítí a výrobců. Jejich selhání způsobené hackerským útokem tak může způsobit výpadky proudu nebo vést k rozsáhlejšímu blackoutu.

Bez zajištění energetické bezpečnosti nelze mluvit o bezpečnosti Evropy,“ shrnuje poselství analýzy expertů William Gillet, ředitel EASAC pro oblast energetiky. „Každá investice do udržitelné energetiky je investicí do bezpečnosti. Naopak každé euro vynaložené na dovoz energií je eurem ztraceným pro schopnost obrany,“ dodává Paula Kivimaa, spolupředsedající pracovní skupiny EASAC.

Organizaci EASAC tvoří zástupci národních akademií věd zemí EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království, instituce Academia Europaea a ALLEA (sdružení akademií z EU i mimo EU). EASAC spolupracuje při poskytování poradenství tvůrcům rozhodnutí na úrovni Evropské unie.

CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.