Obnovitelné zdroje energie do roku 2030 pokryjí téměř polovinu veškeré světové poptávky po elektřině. Jen solární a větrné elektrárny do konce dekády zdvojnásobí svůj podíl na světovém mixu elektřiny, dosáhne 30 procent. Vyplývá to z nové studie Mezinárodní energetické agentury, podle které by navíc výstavba nových čistých zdrojů měla jít ještě rychleji.
Současné tempo instalace nových zdrojů totiž není dost rychlé a neodpovídá závazkům, které si daly jednotlivé státy světa na klimatické konferenci COP 28 v minulém roce. Přitom jde už teď ve světovém měřítku o docela rychlý nástup, daný mimo jiné tím, že obnovitelné zdroje jsou už delší dobu nejlevnější možností, jak získávat elektřinu.
Pokud by tempo výstavby zůstalo na stávající úrovni, kapacita obnovitelných zdrojů by měla v příštích letech stoupnout o více než 5000 GW. To je zhruba trojnásobek oproti předchozím pěti letům a odpovídá to součtu stávajících kapacit pro výrobu elektřiny v Číně, EU, Indii a USA dohromady. Jen letos stoupne výrobní kapacita větrných a solárních zdrojů o 670 GW, největší přírůstek má tradičně Čína.
Přesto takové tempo nestačí na splnění klimatických závazků států OSN. Ty totiž vyžadují, aby kapacita obnovitelných zdrojů do roku 2030 stoupla trojnásobně – ale oproti výchozímu stavu, samotné trojnásobné tempo nestačí. Aby taková změna výrobních zdrojů fungovala, bude potřeba navíc do roku 2030 modernizovat na 25 milionů kilometrů elektrických sítí a zajistit kapacitu pro skladování energie v objemu 1500 gigawattů (GW). Z toho 1200 GW musí pocházet z bateriových úložišť, což je patnáctinásobný nárůst proti dnešní úrovni.
Ambiciózní cíle brzdí i fakt, že stále ještě existují státy, které svůj potenciál výroby z obnovitelných zdrojů zdaleka nenaplňují na maximum. Sem patří i Česko, které dosud využívá jen zlomek své možné kapacity, jak upozornila Komora OZE. Konkrétně zapojujeme jen pět procent dostupné energie pro výrobu ve větrných elektrárnách a šest procent v případě fotovoltaik.
Nedostatečně využitá je i technologie střešních solárů, třeba Praha využívá svůj potenciál jen asi z 1,3 %. Komora OZE také dlouhodobě upozorňuje na pomalé tempo přípravy a realizace moderních energetických investic, zejména větrných elektráren. Ty přitom mohou pokrýt až skoro třetinu tuzemské energetické spotřeby.