Pandemie COVID-19 zapříčinila miliony úmrtí po celém světě, ovlivnila zdravotnické systémy i světovou ekonomiku. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí [1] zmiňuje i méně viditelné dopady na naše životní prostředí a klima.
Jedním z důsledků pandemie v Evropě bylo zvýšení používání jednorázových osobních ochranných prostředků, jako jsou roušky a rukavice, a to ve zdravotnických zařízeních i občany. Zároveň se spousta restauračních zařízení zaměřila na distribuci jídla skrze výdejní okénka a rozvoz. Tím se zvýšilo i používání jednorázových plastových obalů na potraviny. Velkou roli hrál i nárůst online nakupování, který podle zprávy zvýšil objem plastů používaných v obalech.
Emise skleníkových plynů související s výrobou, přepravou a zpracováním odpadu ochranných prostředků se pohybují mezi 14 a 33,5 tunami ekvivalentu oxidu uhličitého na tunu roušek v závislosti na jejich složení. Největší podíl pak připadá na výrobu a dopravu. Ačkoli evropské země zvolily různé strategie nakládání s odpady, většina států doporučila svým občanům, aby ochranné pomůcky likvidovali ve směsném komunálním odpadu, který se obvykle spaluje, ačkoli v některých regionech Evropy je skládkování stále běžnou praxí.
Některé z těchto materiálů navíc končí odhozené na zemi či v moři, což může vést k poškození celých ekosystémů. Odhozené roušky a rukavice se navíc mohou vlivem povětrnostních vlivů, ultrafialového záření a oděru rozpadat na menší kousky, tzv. mikroplasty.
Evropská agentura pro životní prostředí apeluje na přehodnocení postupů výroby, spotřeby a nakládání s jednorázovými plasty v Evropě, aby byla naše společnost lépe připravena na pokračující dopady této pandemie a na možné dopady budoucích pandemií a dalších rušivých událostí na životní prostředí a klima.
