ČEZ je pro řadu lidí symbolem tuzemské energetiky. Jak se tradiční značka vyrovnává s moderními trendy, jako je důraz na udržitelnost a naplňování kritérií ESG? Povídali jsme si s Kateřinou Bohuslavovou, Chief Sustainability Officer ve společnosti ČEZ, která ve firmě vede právě útvar ESG.
Možná to pro někoho bude znít překvapivě, ale udržitelnost řeší tuzemský energetický lídr už od devadesátých let. Jak ale říká šéfka udržitelnosti v ČEZu, význam toho pojmu se postupně mění a rozšiřuje. “Dlouhodobě velkou doménou byla ochrana životního prostředí a společenská odpovědnost, filantropie a charita. Dnes má udržitelnost strategický rozměr, není to paralelní aktivita, ale je to přímo součást podnikání. Jde o to, jestli je vaše byznysová strategie odpovědná k přírodě a lidem a jestli jste transparentní,” vysvětluje Kateřina Bohuslavová.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Z environmentálního hlediska jsou cíle poměrně jednoznačné. “Environmentální úkol je dekarbonizace, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie. To je běh na dlouhou trať, v energetice je deset let krátká doba. Netýká se to jen CO2, ale taky znečišťujících látek a odpadů. Pro nás je velkým tématem voda, to je pro nás po palivu druhý nejvýznamnější zdroj,” shrnuje vedoucí útvaru, který v ČEZu řeší udržitelnost.
Dnes o sobě společnosti zveřejňují nebývalé množství dat
Transparentnost se pak projevuje například v otevřeném a komplexním reportingu. Skupina ČEZ tak o svých aktivitách zveřejňuje nebývalé množství dat. “Dopady na životní prostředí si měříme většinou sami, některé parametry pak dopočítáváme. Veškeré údaje ale musí projít kontrolou interního auditu. Zpráva o udržitelnosti například musí projít i kontrolou nezávislé externí auditorské firmy,” vysvětluje šéfka ESG, jak je zajištěné, aby si firma v reportech “nepřikrášlovala” údaje ve svůj prospěch. Pomáhá to pak třeba ve vztazích s investory nebo pojišťovnami.
“Tento nezávislý audit je v současnosti nepovinný, ale my jsme k němu přistoupili, abychom byli připravení na zpřísnění pravidel a také jako k součásti právě toho transparentního reportingu. Zhruba 98 % našich emisí je ověřeno automaticky, zrovna teď sedíme s kolegy z reportingu nad ostatními údaji a přemýšlíme, jaké další údaje budeme chtít nechat auditovat,” přibližuje Kateřina Bohuslavová.
Měření a reporting se zdaleka netýká jen emisí CO2. “Měříme nejen CO2, ale i řadu dalších plynů, jako jsou oxidy dusíku a síry. Měříme rtuť, úsporu vody, měříme odpady. V některých případech používáme výpočtové vzorce podle schválených mezinárodních metodik, jako je třeba GHG protokol, který stanoví postup pro výpočet skleníkových plynů. Tím, že jsou ty údaje veřejné a mohou si je ověřit třeba naši partneři z neziskových organizací, je také zajištěna určitá forma kontroly,” vyjmenovává podrobné indikátory měření šéfka ESG útvaru ve společnosti ČEZ.
Ostatně s údaji je dnes možné se veřejně seznámit na internetu, nově v uživatelsky přívětivé podobě. “Nově máme na webu online nástroj, kde jsou všechna čísla ze zprávy o udržitelném rozvoji v interaktivním formátu. Můžete si rozkliknout samostatně oblast E a najít si desítky parametrů třeba o tom, jak rychle se nám daří snižovat emise,” říká Kateřina Bohuslavová.
V mezinárodním srovnání nekulháme
Co se týče samotných výsledků, patří ČEZ v udržitelnosti do podobného ranku jako jeho konkurence, tedy podobně velké firmami na evropském trhu. “Naše dekarbonizační plány jsou zcela srovnatelné s konkurencí, naše strategie počítá s klimatickou neutralitou do roku 2040, což je shodný termín s většinou podobných společností. Asi jedinou výjimkou je v tomto finské Fortum, které ten termín má posunutý na rok 2035. Například v jádru jsme ale naprosto špička, dokonce nás dávají za vzor jiným energetikám,” říká vedoucí útvaru ESG v ČEZ.
Dá se to vyjádřit i pomocí nejrůznějších ratingů, tedy nezávislých hodnocení od externích agentur, které prověřují, jak se firmám daří naplňovat strategii udržitelnosti vyjádřenou ve zkratce ESG.
“MSCI nám dává rating AA, což nás staví na 66-91 percentil, přičemž nejlepší hodnocení je AAA. Sustainalytics sleduje míru rizika, tam máme kolem 37 bodů (čím méně, tím lépe). Důvodem je časové zpoždění, protože hodnotil stav věcí k roku 2019. V celkovém srovnání jsme určitě v první třetině nejlepších energetických firem, v globálním srovnání všech firem CSR Hub jsme na 82. percentilu,” shrnuje pozici ČEZ Kateřina Bohuslavová.
Cesta dopředu nevede vždycky po přímce, jak ukazuje i válka a energetická krize
Podle ní se na naplňování dekarbonizační strategie a závazků v udržitelnosti nic nezmění ani v důsledku války a energetické krize. “Máme dlouhodobé cíle k roku 2025, 2030, 2040. Na tom se dlouhodobě nic nemění, válka na Ukrajině spíš potvrdila, že ten nastavený směr je správný a pomůže vyšší soběstačnosti. Ukazuje se naopak, že bychom potřebovali ještě zrychlit, protože kdybychom měli už teď k dispozici větší kapacity v jádru nebo obnovitelných zdrojích, byli bychom na tom výrazně lépe. Zdůraznila bych, že nic z toho, co děláme v rámci dekarbonizace, nesmí nijak ohrozit zákazníky a dodávky elektřiny,” vysvětluje Kateřina Bohuslavová.
“Cesta k udržitelnosti v reálném životě nevede po přímce. Musíme mít dostatečně robustní strategii, aby ustála i takové věci jako covid nebo válka. V posledních třech letech jsme přeci zažili věci, které byly předtím naprosto nemyslitelné. Je to jako s cenami akcií. V dlouhodobém horizontu se vám hodnota portfolia zvyšuje, ale když to sledujete v reálném čase, uvidíte třeba i velké výkyvy. Tohle je to samé. Dlouhodobý cíl se nemění, všichni chceme zajistit budoucím generacím místo k životu na této planetě. Ale krátkodobě musíte reagovat, musíte optimalizovat. Na náš cíl v roce 2040 nebude mít vliv to, že v letošní zimě uhelky pojedou.”
Pokud by měla přeci jen vystihnout nějakou změnu, která se dá připsat současné válečně-energetické krizi, je to za ní větší důraz na jádro a zajištění cenové dostupnosti. “Určitě se budeme víc soustředit na jaderné zdroje, ať už Dukovany nebo SMR, válka ukazuje, že nejspíš ještě rychleji než dosud. Možná půjde po nějakou dobu dekarbonizace pomaleji, ale tím spíš potom zrychlí třeba se zapojením nového čistého zdroje. Stabilita a bezpečnost dodávek, cenová dostupnost a udržitelnost – to jsou teď jasně hlavní priority.”
Co vlastně znamená zkratka ESG? Jak firmy ověřují etické standardy u svých dodavatelů a proč to vůbec dělají? Proč ČEZ nově reportuje i o tom, že nezaměstnává děti nebo otroky? A jak vlastně takový útvar udržitelnosti funguje? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
