Textilní průmysl prochází nenápadnou proměnou. Zákazníci stále víc hledí na to, jak kvalitní kus oblečení si pořizují, jak dlouho jim vydrží a odkud vlastně pochází. Samotní výrobci zase řeší, jak si ve světě probíhající klimatické změny zajistit suroviny. Podmínky nahrávají konceptům, které by před deseti lety patřily spíš na okraj spektra než do mainstreamu. Jedním z nich je česká síť obchodů s udržitelnou módou Nila. Povídali jsme si s její zakladatelkou, právničkou Evou Urbanovou.
Nila je český obchod, který zatím potkáte jen v Praze, pobočku má třeba na Letné, v Karlíně nebo na Vinohradech. Na první pohled vás zaujme propracovanou výlohou, která připomíná spíš kavárnu než obchod s módou. A podobné je to uvnitř, Nilu charakterizuje příjemná atmosféra a prodejní plocha propracovaná s respektem k zákazníkům do posledního detailu.
Jak sama zakladatelka přiznává, inspirací jí byla britská tradice nezávislého retailu. “Vždycky jsem chtěla podnikat. Moje vize byla krásný obchod s hezkými věcmi, přirozeně to pro mě znamenalo věci rukodělné, řemeslné, s jasným původem. V rámci kariérního odpočinku jsme jeli na home exchange do Mexika, kde jsme se rozhodli,” vzpomíná na podnikatelské začátky Eva Urbanová.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Nilu s manželem založila přes deseti lety, nejprve jako e-shop, po třech letech přibyly první kamenné prodejny. A ty dnes tvoří pilíř celého podnikání, které v Česku představuje nový přístup k módě a textilu. “Vizuální stránka prodejny je vždycky důležitá. Před deseti lety u nás tahle kultura začínala, začaly se řešit výlohy, celková atmosféra. To Nilu na začátku hodně odlišilo a pomohlo představit udržitelnou módu jako takovou.”
Základem je sehnat hezké, kvalitní a etické zboží
Bývalá advokátka se k podnikání v udržitelné módě dostala skrze zájem o lidská práva. To ji nejprve dovedlo k takovým otázkám, jako jsou podmínky pracovníků, kteří vyrábějí a zpracovávají bavlnu. Od fair trade k řešení environmentálních dopadů ale podle jejích slov není daleko. “Cítím, že dnes je ve vnímání spotřebitelů udržitelnost hodně zaměřená na přírodu, na klimatickou krizi a na to, abychom tu vůbec do budoucna mohli být. U módy to jde ruku v ruce, kdo vyrábí eticky, logicky se dívá i na životní prostředí.”
Na pultech a ramínkách Nily se tak zákazníci potkají se standardní nabídkou oblečení a doplňků, jaké by našel v běžném butiku. Všechny kousky ale před zařazením do prodeje prošly pečlivou kontrolou. Udržitelná móda má totiž svou jasnou definici. “Sleduje se původ oblečení, použitý materiál, postup při výrobě, zda je třeba zajištěný zpětný odběr a podobně. Ta kritéria tvoří škálu, na které se značky pohybují. Zásadní je, že to ta značka má v DNA a není to jen o jednom produktu, na kterém je nálepka ‘udržitelné’,” vysvětluje Eva Urbanová, jak se vlastně liší to, co sama ve svém obchodě prodává, od standardní “fast fashion”.
Sama ve výběru zboží na prodej uplatňuje ještě přísnější standardy. “U módy se posuzuje celková stopa, od použitých přírodních materiálů, kudy to dál putovalo. Díváme se na certifikace, hodně značek už dnes má GOTS certifikaci, která vlastně prověřuje právě tu celkovou stopu výroby. Dál se díváme na fair trade standardy továren, kde to oblečení vzniká, a taky na standardy práce designéra nebo toho, kdo ten kus oblečení vymýšlí. Ono totiž vzniká spoustu nekvalitně ušitého textilu, ale pro mě je důležitá i ta estetika a otázka, jak dlouho to oblečení vydrží,” vysvětluje podnikatelka, jaká kritéria se jí v praxi osvědčila.
Lepší než fast fashion
Není jim přitom jednoduché dostát. “U módy je strašně důležité, že to je globální byznys. Bavlna se někde pěstuje, někde jinde se zpracovává, úplná lokálnost zkrátka není možná. Ano, dovedu si představit lněnou sukni, i když už ani ten len se u nás kvůli dopadům klimatické změny skoro nedá pěstovat,” popisuje majitelka Nily.
Jak sama říká, v módě bude pořád rozhodující, jak oblečení vypadá a jak je kvalitní. “Móda je o tom, že se vám ty šaty líbí, udržitelnost by neměla být jediný důvod, proč si člověk koupí šaty. Je nefér chtít po zákaznících, aby si něco kupovali jen z etických důvodů, když jim to nedělá radost nebo se jim to nelíbí. Pro mě je taky strašně důležité, aby se zákazník nezklamal, nekoupil si levné biobavlněné tričko, které mu nevydrží. To si potom řekne, že ta udržitelná móda není lepší než fast Fashion, ale ona má být lepší.”
A daří se jim o tom přesvědčit i zákazníky. Po deseti letech na trhu si s manželem mohou gratulovat k rostoucímu podnikání s téměř stomilionovým ročním obratem a šedesáti zaměstnanci.
Z nichového nápadu se stává trend
Nových klientů přitom přibývá. “Jde převážně o ženy. Mají zkušenosti s našimi produkty, to znamená – koupila jsem si tu šaty, zjistila jsem, že mi vydržely mnohem déle než ty z běžného řetězce. Často to přirovnávám k dobrému jídlu z lokálních surovin. Funguje to tak, že když se jednou udržitelná móda ocitne v šatníku, postupně se tam uvelebí celkově,” potvrzuje Eva Urbanová.
Tomu nasvědčuje i fakt, že Nila už dávno není v českém prostředí jediná. “Konkurence přibývá úplně neuvěřitelně a my jsme za to rádi, protože po určitou dobu jsme jí měli málo a pak se ta myšlenka hůř dostává mezi lidi. S čím bojujeme, to je vyprázdnění toho termínu “udržitelný”, protože to teď používá úplně každý. Když se jdete podívat v Praze do ulice Na Příkopech, tak jsou plné komerční výlohy různých “zelených” nálepek. Vznikla kolem toho během posledních čtyř let bublina, která podle mě časem splaskne. Ale ti, co to myslí vážně, ti zůstanou,” je přesvědčená podnikatelka.
“Mám proto respekt ke všem našim souputníkům na trhu, kteří to myslí vážně. S čím já bojuju, to jsou takové ty marketingové lži.”
Velká vlna nás ještě čeká
S Nilou mají Urbanovi do budoucna ještě velké plány. Chtěli by rozšířit počet kamenných obchodů a prorazit i na Západě. “Promýšlíme vlastní výrobu, počítáme, že bychom do budoucna vyráběli vlastní oblečení a boty. Aby to dávalo smysl, potřebovali bychom mít třeba šest prodejen. Chtěli bychom si vyzkoušet jiná města, přemýšlíme o Bratislavě a velký sen jsou samozřejmě západoevropská města. Necháváme to na vývoji a postupně na to připravujeme tým,” prozrazuje majitelka Nily něco ze svých ambicí.
A čeká, že dál poroste i zájem o udržitelnou módu přímo v Česku. “Větší vlna nás ještě čeká, je to jako s jídlem. Víc a víc lidí chce nějaké standardy, vnímá dopady na planetu, na svoji spokojenost, na to, kolik má věcí. Největší problém textilního průmyslu je odpad, obrovská kvanta oblečení se vyrobí, vznikají obrovská kvanta odpadu, lidé toho mají strašně moc v šatníku a stejně nejsou spokojení. Změna je ještě před námi, jsem si jistá,” uzavírá s úsměvem podnikatelka.
Je udržitelná móda drahá? Platí, že to je záležitost pro hipstry? V čem Nilu inspirovali mexičtí umělci a jak s tím souvisí Václav Havel? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu.