Ekonomika nezávislá na fosilních palivech. Tak vypadá cíl, kam bychom měli dospět zhruba do roku 2050. Jak ukazuje nedávná studie konzultační společnosti McKinsey, změna nebude pro všechny stejně náročná. Státy, Evropská unie i finanční sektor budou rozhodovat o tom, jak rychle dekarbonizace poběží a kdo z ní vyjde jako vítěz. Detaily nám prozradil Viktor Hanzlík, ekonom a partner společnosti McKinsey v České republice, v novém díle našeho podcastu.
V některých odvětvích má odklon od fosilních paliv poměrně jasnou podobu. “Energetika v horizontu do roku 2030 je relativně jednoduchá, stejně tak do roku 2050 je v ní velký prostor dál snižovat emise. Je otázka, jaké řešení ve finále zvolíme pro situaci, kdy v únoru nefouká vítr a nesvítí slunce. Jsou dvě možnosti: zelený vodík nebo zachycení a ukládání uhlíku. Ale v energetice je co dělat a ten postup je relativně jasný,” vysvětluje Viktor Hanzlík z konzultační společnosti McKinsey.
Jiná situace podle něj nastává v průmyslu, zejména v tom automobilovém. Tam se teprve budou hledat cesty, jak omezit emise. “Dodavatelské řetězce budou pod velkým tlakem. Prodeje spalovacích motorů budou rychle klesat. Automobilky navíc začnou sledovat uhlíkovou stopu celého produkčního řetězce a začnou ji systematicky snižovat. Když se podíváte na velké výrobce, studují to už nyní,” upozorňuje expert na energetickou tranzici.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Největší tlak cítí malé firmy
Změna se dotkne nejen samotných automobilek, ale i menších firem, které pro ně dodávají komponenty. “Převodovky, těsnící kroužky do válců, koneckonců samotný motor a součástky do něj, to bude do budoucna potřeba méně a méně. Pro výrobce z toho vzniká otázka, zda tuto výrobu utlumí, nebo ji něčím nahradí,” naznačuje Viktor Hanzlík, kudy se změna bude ubírat.
Menší výrobní firmy v automotive se podle něj budou muset přeorientovat na to, co bude v novém výrobním modelu potřeba. “Jsou věci jako sedačky, skla a podobně, které se dají použít v elektromobilech i autech na spalovací motor. Vedle toho tu musíme vybudovat součásti dodavatelského řetězce, které budou potřeba nově. To je tedy výroba baterií nebo, doufejme v případě České republiky, vývoj a dodání softwaru,” upřesňuje expert McKinsey.
Podle něj jsou právě menší firmy vystavené největšímu tlaku. “Když se podíváme, jak jsou dodavatelé připraveni na požadavky od bank a dodavatelských řetězců, vidíme, že čím větší firma, tím je na tom lépe, protože má aparát a lepší pohled na celý řetězec. Naopak pro malé firmy jsou všechny tlaky na snižování emisí extrémně nepřehledné,” hodnotí Viktor Hanzlík, jeden ze spoluautorů studie o scénářích dekarbonizace v Česku.
Upozorňuje, že malé firmy často nemají dostatek informací. “Není třeba jedna webová stránka, kam by mohly jít a zjistit, co mají dělat a koho mají sledovat.”
Kdo to celé zaplatí?
Kromě informací budou pro úspěšnou modernizaci potřeba i nemalé peníze. Podle výpočtů společnosti McKinsey bude odklon od fosilních paliv v Česku vyžadovat dodatečné investice do ekonomiky ve výši asi 4,5 bilionu korun. Investovat by měl jak soukromý finanční sektor, tedy banky, tak samotné státy a Evropská unie.
Ta za tím účelem vyčlenila asi 800 miliard EUR (20 bilionů Kč) do nástroje, který se jmenuje Next Generation EU a obsahuje Fond obnovy a rozvoje. Vedle toho se dají zapojit i další evropské prostředky, třeba z Modernizačního fondu, do kterého putují výnosy z prodeje emisních povolenek.
Až čtvrtina peněz z emisních povolenek by také do budoucna měla jít přímo k domácnostem, například na energetické úspory nebo pořízení vlastního zdroje energie.
Proč budou dekarbonizaci financovat banky? Jednoduše proto, že v celém balíku změn čekají i velmi výhodné investice. “Je to kombinace investic s vysokou návratností, investic průměrných a nenávratných,” potvrzuje ekonom Hanzlík. Třetina investic bude tedy zisková, třetina neutrální a třetina ztrátová. Největší otázka spočívá v tom, jak tyto náklady rozložit, aby ve výsledku proti sobě nestáli pouze čistí vítězové a čistí poražení.
I tady má nezastupitelnou roli finanční sektor. Banky totiž mohou na komerční bázi umožnit lidem, aby si mohli nové technologie dovolit.
Máme mít kapacitu, abychom dokázali v každém okamžiku pokrýt naši spotřebu. Ale nemusíme ji využívat naplno v okamžiku, kdy k nám ze zahraničí potečou levné elektrony.
Viktor Hanzlík,
McKinsey Česká republika
Ačkoliv odklon od fosilních paliv potrvá desítky let, v některých otázkách je podle Hanzlíka potřeba mít jasno už teď. To se týká hlavně toho, jak přemýšlíme o české energetické bezpečnosti. “V minulých letech jsme byli velmi výrazní vývozci energie. Máme výrobní kapacitu, která převyšuje špičkový odběr, stále vyvážíme přebytky, i když už poslední dva roky snižujeme roli uhlí a třeba teplárny přecházejí na plyn,” popisuje dosavadní realitu Viktor Hanzlík.
Odklon od uhlí ale povede k tomu, že přebytky energie budou mít během sezony spíš státy, které mají lepší podmínky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Studie McKinsey proto formuluje otázku, na kterou potřebujeme znát odpověď co nejdřív: Když má Německo zadarmo přebytky, opravdu si je nechceme vzít, s tím, že si necháme výrobní kapacitu, abychom byli schopní pokrýt špičkový odběr?
Proč se Česko zatím nemůže spolehnout na jadernou energii, i když je pro energetický mix nesporně výhodná? Kdy skončí stávající růst cen energií a co ho vlastně způsobilo? Kdy se vyplatí výroba energie z obnovitelných zdrojů tržně, bez dotací? Pusťte si celý rozhovor s Viktorem Hanzlíkem v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
