Budoucnost patří nízkoemisním vozům. Japonská Toyota si to uvědomila už před víc než třiceti lety, dovedla ji k tomu snaha o maximální využití energie, snížení opotřebení a provozních nákladů. Dnes patří mezi silné hráče na poli hybridů a vodíkových aut. Jakou cestu ušel automobilový průmysl v dekarbonizaci a co ho ještě čeká? Povídali jsme si s Martinem Peleškou, ředitelem zastoupení značek Toyota a Lexus pro Českou republiku.
Toyota uvedla na trh vůbec první hybridní auto na světě, a to už v roce 1997. Tehdy to bylo vnímané jako výstřelek. “Začali jsme brzo oproti ostatním. Když jsme začátkem tisíciletí dealerům vyprávěli o tom, že do budoucna vyřadíme například diesel z osobních aut, nevěřili vlastním uším a očím. Dneska fakticky je množství hybridů tak masivní, že už je skoro spíš problém prodat benzínové auto, když to trochu přeženu,” říká Martin Peleška, který na manažerských pozicích v automobilovém průmyslu pracuje víc než dvacet let.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Ještě dřív začala Toyota s vývojem vodíkového auta, na vodíkových článcích začala pracovat už v roce 1992. “Třicet let vypadá jako dlouhá doba, ale je to převratná technologie a my věnujeme čas pořádnému zkoušení a v případě vodíku také testování bezpečnosti,” vysvětluje Martin Peleška, jak dlouho vlastně už vývoj nových technologií pro pohon aut trvá.
Začalo to hledáním efektivnější technologie
Samotné hledání náhrady za fosilní paliva je dokonce ještě starší, v případě značek Toyota a Lexus začalo dokonce už v 70. letech minulého století. “Tehdy nešlo jen o nízkoemisní auto, ale i o nízké provozní náklady ve spotřebě. Otázka zněla, jak využít a kam uložit energii, která vzniká, když auto například brzdí, zpomaluje, chystá se sjet z dálnice. To je mnoho energie, která se ztrácí v brzdné soustavě. Šlo o to, kam ji pomocí rekuperace uložit. Prvotní tedy byla spotřeba a také nižší opotřebení kotoučů destiček, brzdných tlumičů a dalších součástek,” objasňuje expert, kde hledat původ snah o nízkoemisní auto.
Výsledkem pak byl už zmíněný hybridní vůz značky Prius, který vyjel do ulic v devadesátých letech. “První Prius téměř nikdo nezná, to auto vypadalo opravdu exoticky. Známý je až Prius druhé generace, ten se proslavil svou oblibou v USA a u sportovních a filmových hvězd. Prius druhé generace pak jezdil i u nás. Na silnici ho poznáte, v Praze se jich pár vyskytuje, mají najeto až 500 tisíc km a pořád jezdí,” vzpomíná Martin Peleška na počátky alternativních pohonů v Česku.
A zdůrazňuje, že se díky Priusu podařilo doložit, že jsou nové technologie bezpečné. “Ta technologie byla vyznamenaná vysokou známkou kvality, je vysoce spolehlivá. Pokud takovýhle převratný systém uvádíme na trh, tak prostě musí být extra spolehlivý,” říká s tím, že pro Toyotu je typický právě důraz na kvalitu a spolehlivost, i za cenu delšího testování.
“My jsme začali s vývojem před 35 lety, dnes máme pátou generaci. Ten vývoj se nedá urychlit, musíte to mít odzkoušené a mít bezchybný provoz, abyste tu technologii mohli sériově uvést.”
Elektromobily nejsou jediné. Nastupuje taky vodík
Úspěšné hybridy Toyota a Lexus nedávno doplnil i první plně elektrifikovaný model BZ4X. Podle Martina Pelešky to ale neznamená, že by koncern hromadně odcházel od ozkoušené a oblíbené technologie. “Automobilita spěje k elektrifikaci, o tom není diskuze. Záleží jen na tom, jak rychle to potrvá a kde se ta elektřina bude brát, jestli si ji bude to auto samo vyrábět, nebo jestli ji bude brát ze sítě. My zatím zdokonalujeme naše hybridy. Aktuálně je v provozu už pátá generace, kde konvenční motor pomáhá výrobě energie skrze rekuperaci. Je to efektivní, 70 – 80 % vzdálenosti a času v městském provozu jezdí na energii vyrobenou skrze rekuperaci.”
Toyota a Lexus mají také společnou strategii snižování emisí, která se označuje anglickými slovy Beyond zero. Znamená to něco jako “až za nulu”, ale jak vysvětluje Martin Peleška, spíš než o překlad jde o význam celého přístupu. “Hlavní vzkaz je v tom, že dnešní auta, hybridy i vodíkové vozy, emitují čistší vzduch než nasávají pro svůj provoz. U Mirai je to dokonce měřitelné. Pro vytvoření energie sloučením vodíku a kyslíku je potřeba velmi čistý kyslík, máme na to sérii filtrů, které čistí nejen pevné částice, ale i některé oxidy dusíku. Mirai vyčistí na 10 000 ujetých km vzduch pro jednoho člověka na jeden rok.”
Toyota Mirai, o které je řeč, je nová značka vodíkového vozu, který je k dostání i v Česku. Přesněji jde o druhou generaci tohoto bezemisního modelu. “Mirai znamená budoucnost, pro nás je to opravdu startovní bod do budoucna. Kombinuje pohodlí konvenčních aut a nízké emise i jízdní vlastnosti elektroaut. Doba tankování je 5-7 minut, to je podobné jako diesel nebo benzín. To auto má nulové emise, jediné, co vzniká, je čistá voda,” popisuje Martin Peleška hlavní přednosti vozu, který se možná stane předobrazem jednoho z hlavních typů aut, které budou brázdit silnice v příštích dekádách.
Vodík se totiž netýká jen aut a dopravy, ale vzniká kolem něj celá nová éra v energetice. “Mirai ukazuje, že to reálně funguje. S každým jedním člověkem, se kterým absolvujeme testovací jízdu, tak se z něj okamžitě stane vodíkový ambasador,” říká dlouholetý manažer v automotive.
Proč nemá smysl řešit za každou cenu co nejvyšší dojezd u všech bezemisních vozů? Kdo se chystá investovat do veřejných vodíkových plniček a kde vzniknou? Kolik se vlastně dnes prodává hybridů a proč se první plně elektrický model Toyoty jmenuje BZ4X? Dozvíte se v nové epizodě našeho podcastu.
