Co může pro přírodu a klima udělat každý z nás? Třeba si vybírat zboží, které je zabalené v materiálu šetrném k přírodě. Jeden takový vznikl takříkajíc “v garáži” na jižní Moravě a nestojí na ničem jiném než na chytrém využití přírodních procesů, konkrétně vlastností hub. Kyjovský start-up Myco už tři roky úspěšně nahrazuje polystyrén a jiné druhy plastů “houbovým obalem”. Povídali jsme si se spoluzakladatelem mladé firmy, Davidem Šohajem Minaříkem.
Obalový materiál z mycelia unese člověka, dá se jím obalit zboží stejně jako polystyrenem, na jeho výrobu ale není potřeba nic moc víc než přírodní odpad a houby. Nepřispívá k emisím a jeho likvidace nezatěžuje přírodu. “Při vzniku našeho obalu se nespotřebovává ropa ani jiná fosilní paliva a jako odpad neprodukuje žádné toxické látky. Je to prostě dřevo a houba, přirozeným rozpadem nic nezamoří. Pokud ho nechám na skládce, podpořím tím kompostování, bioremediaci. Houby navíc prostřednictvím enzymů naopak pomáhají některé toxiny odbourávat. To je za mě největší výhoda toho materiálu, mám čisté svědomí, když ho vyrábím,” popisuje zakladatel a spoluautor nápadu, původní profesí akademický malíř David Minařík.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
“Vezmeme odpadní materiál, třeba piliny nebo zbytky ze zemědělské výroby. Naočkujeme je houbou a necháme ji vytvořit takový prorostlý granulát. Ten pak rozemeleme a naformujeme, necháme to prorůst znovu podhoubím a právě tím spojením vznikne zajímavý materiál. Ten balí stejné věci jako polystyren a chrání je stejným způsobem, ale je to zkrátka nový a jiný materiál, má i jiný vzhled a některé vlastnosti,” vysvětluje základy výroby, na kterou má start-up Myco dokonce novou výrobní halu.
Jak může fungovat něco tak zdánlivě jednoduchého? Klíčem je podle Davida Minaříka pochopit přírodní procesy a pokusit se jich maximálně využít ve prospěch toho, co člověk potřebuje. “Houby jsou zajímavé designem přežití. Jsou na planetě, aby uklízely odpad a pomáhaly čistit biomasu, kterou příroda vytvoří. Historicky byly houby řazené mezi rostliny, protože nemůže utéct, evolučně si vytváří mechanismy, aby utíkat nemusela. Podhoubí si pomocí enzymů natravuje okolí právě proto, aby ta houba nemusela utéct. A právě pomocí enzymů dokážeme v biotechnologii neuvěřitelné věci,” vypráví nadšeně.
“Vezměte si takový aspergilus, běžnou plíseň. Když ho správně napěstujete na odpadním cukru, tak vyprodukuje kyselinu citronovou, tu kyselinu citronovou, kterou všichni pijeme v coca-cole a dalších ‘dobrotách’,” uvádí jako příklad docela běžného působení enzymů hub.
“Příroda nám dává do rukou mocné zbraně, pomocí jednoduchých přírodních procesů dokážeme velkou část dnešních plastů nahradit nebo pomoct s jejich přeměnou. To se týká i mikroplastů a nanoplastů, s jejich rozšířením je strašný průšvih.”
I laickým pohledem do přírody vidíme, že musíme dělat něco jinak
Myco se jako start-up už od roku 2020 soustředí na zkoumání, kde všude by se “houbový plast” dal použít. “V první řadě jsou to obalové materiály, kterých se používá hodně a právě jejich snadná přírodní likvidace je pro firmy zajímavá. Šíře použití je potenciálně obrovská, ale já věřím tomu, že máme dělat projekty, které dávají smysl, nejen jako ekologické logo, které si natisknu na tričko,” vysvětluje David Minařík, podle čeho vybírá projekty, do kterých se pustí.
Obal na bázi mycelia je podle něj v první řadě vítanou náhradou za nadužívání plastů, kterých je v oběhu velké množství. “Přírodní procesy potřebujeme využít naplno, protože i laickým pohledem na přírodu vidíme, že nám trochu zvoní hrana. Takže kdekoliv můžeme využít přírodní materiály místo jednorázového plastu, dělejme to, protože ty stávající materiály jako polystyren se zkrátka v praxi moc často nerecyklují. Přitom biotechnologie je strašně šikovná a i v rámci českého výzkumu máme schopné lidi, vázne to spíš v hledání financí na jejich aplikaci. Ti vědci totiž potřebují dělat výzkum, ale už ne každý může jít udělat spinoff a věnovat se jejich uvádění do praxe,” popisuje inovátor takzvaná “úzká hrdla”, kvůli kterým zůstane řada dobrých nápadů jen na papíře.
To ale není případ kyjovského start-upu Myco, kterému se daří rozšiřovat odbyt i získávat nové investory. Začínal přitom jako klasická “garážová” firma, prakticky z ničeho. “Moje žena ráda houbaří, mně to tolik nešlo, ale zase jsem si v tom jako nerd našel svoje, práci s informacemi. Rád dělám věci rukama, což se původně projevovalo v obrazech, pak se to přetavilo právě do našeho start-upu. V obrazech není tolik přínosu pro společnost,” vysvětluje David Minařík, proč začal experimentovat s myceliem a chováním hub. Trochu zlom bylo i narození dcery a její komplikovaná nemoc.
Houbovému obalu se daří, i proto, že se dá vyrobit celý v Česku
V té době začal původní profesí akademický malíř Minařík houby studovat a pracovat s nimi. Brzo se přidal kamarád Jan Ostrezi, materiálový inženýr z autoprůmyslu. Ten se začal věnovat optimalizaci procesů a potenciálu materiálů, se kterými udělali základní zkušenosti. Start-up byl na světě a po “obalu z hub” se začaly poohlížet firmy z různých oblastí, ať už kvůli jeho nízké uhlíkové stopě, nebo kvůli tomu, že se celý od A do Z vyrábí v Česku.
“Z dnešní výroby polystyrenu totiž vidíme jen konec, on celý ten proces začíná těžbou ropy na druhém konci světa, je za tím velké množství CO2 z výroby i logistiky. Kdežto my máme naprosto celou výrobu pod naší střechou,” vysvětluje David Minařík, proč se obaly z mycelia mohou osvědčit třeba v oblasti stavebních materiálů. A jako jednu z nejdůvtipnějších oblastí aplikace, kde už má Myco zavedené klienty, uvádí třeba pohřební služby.
Kde vidí místo svého start-upu za další dva, tři roky? “V roce 2025 bychom měli být soběstační, mít už jasný ekologický dopad v rámci trhu, mít taky přeshraniční rozměr a silný výzkum, abychom dokázali objevovat další potenciál. Pořád na sebe nabalujeme další lidi, kteří se tomu chtějí věnovat. Na jižní Moravě je možné založit start-up v garáži a měnit prostředí, to by z našeho příběhu mělo být za ty tři roky jasné,” rámuje optimistickou budoucnost David Minařík.
“Dá se říct, že díky investicím už jsme v takovém “středním věku” start-upů. Samotné houby ale mají za sebou miliony let evoluce, to budeme dohánět ještě dlouho,” uzavírá se smíchem.
Mohou být houby nejen užitečné, ale taky nebezpečné, jak ukazuje populární seriál Last of us? Jak reagují lidé na nabídku biologicky rozložitelné pohřební urny? A proč se pořád používají klasické jednorázové plasty, při jejichž výrobě i likvidaci vznikají další a další emise, když existují přírodní alternativy? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu!
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
