Evropa už zdaleka není jediným tahounem dekarbonizace na světě. Velký skok dopředu dělá Čína, ozelenění průmyslu a dopravy podporuje třeba i USA. Kromě toho se výrazně mění cenové podmínky u nových technologií, třeba u fotovoltaik je pokles cen v poslední době jasně znatelný. O strategickém výhledu v energetice s námi mluvil Pavel Řežábek, hlavní ekonom společnosti ČEZ, ve druhé části našeho speciálního dvoudílu.
Za posledních pět let se v energetice globálně hodně změnilo, prioritními tématy jsou energetická bezpečnost a také závazky v oblasti snižování emisí. “Evropa v tom už definitivně není sama,” potvrzuje Pavel Řežábek a jako příklad uvádí třeba USA, ale i Čínu.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Spotify.
Spojené státy americké mají relativně čerstvý zákon (Inflation Reduction Act), který navzdory svému formálnímu označení prakticky slouží pro dotování zelených průmyslových technologií. “Bezmála 400 miliard USD se tímto způsobem nasměruje do fotovoltaik, baterií, elektromobility, energetických úspor a dalších opatření, které vedou k dekarbonizaci,” popisuje ekonom Řežábek.
V Číně zase využívají naplno svých zásob nerostného bohatství i know-how spojeného s vývojem nových technologií. “Málo se ví, že Čína má asi tolik větrných elektráren jako EU a USA dohromady. Má víc fotovoltaik než USA, EU, Indie a Brazílie dohromady,” upozorňuje expert skupiny ČEZ.
Levnější solární panely i noví dodavatelé plynu
Významným faktorem je i cena jednotlivých technologií. Například u fotovoltaik je patrný dlouhodobý pokles s tím, jak se postupně rozšiřují po celém světě. Nižší cena přispívá k tomu, že do budoucna klesá i odhadovaná poptávka po plynu – obnovitelné zdroje dokáží vyrobit potřebnou energii levněji a navíc nejsou závislé na těžbě v konkrétních nalezištích. “Pokud se bavíme o tom, jak si zachovat energetickou soběstačnost a nezávislost, tak obnovitelné zdroje ji poskytují, vyrábějí nám denodenně doma,” upřesňuje výhodu Pavel Řežábek.
Právě nižší očekávaný tlak na dodávky plynu společně s jeho relativním dostatkem mohou způsobit, že jeho cena do budoucna klesne. “Optimistický výhled je v tom, že zemního plynu je po celé zeměkouli habaděj. A postupně se začíná těžit,” vysvětluje ekonom. Dosud totiž noví dodavatelé neměli velkou motivaci do těžby plynu pro evropský trh investovat, platilo totiž, že do Evropy dodává Gazprom. Jenže to se teď mění.
“Gazprom se prokázal jako nesolidní dodavatel a všichni vycítili obchodní příležitost a začali investovat. Zemní plyn se stane široce obchodovaným, podobně jako dneska ropa. Někdy v roce 2026-7 bude plynu hodně a výrazně zlevní, a to s sebou stáhne i cenu elektřiny,” uzavírá pozitivním výhledem Pavel Řežábek.
Jak v krizi zafungovala evropská solidarita a v čem nám prospěla státní záchrana německého Uniperu? Jaké cíle má Česko ve výstavbě obnovitelných zdrojů? A proč západní státy řeší dekarbonizaci intenzivněji než u nás ve střední Evropě? Pusťte si druhou část našeho rozhovoru k současným výzvám v energetice.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete tady na Spotify.
