Český pavilon na světové výstavě v Dubaji představil unikátní umělecké dílo. Interaktivní digitální palma s názvem Alga Oasis upozornila na obrovský, ale dosud nevyužitý potenciál řas. Jejich výzkum má v Česku dlouhou tradici, česká chlorella se v 70. letech podívala s Vladimírem Remkem i do vesmíru. O současném stavu a potenciálu přínosu řas pro energetiku i moderní technologie jsme si povídali s Antonínem Střížkem z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Řasy mají nesmírně velký potenciál využití. Pracuje se s nimi v potravinářství, farmacii nebo výrobě kosmetiky, uplatnit se ale mohou i při těžbě vzácných kovů, ve výrobě hnojiv, ve vývoji vesmírných technologií, bioplastů a nových materiálů. A navíc mají jedinečnou schopnost fotosyntézy, tedy výroby kyslíku z CO2. “Polovina kyslíku, který dýcháme, vzniká právě v oceánech. A takové ryby žijí jenom díky tomu, že máme řasy. Na to mělo umělecké dílo Alga Oasis upozornit,” vysvětluje Antonín Střížek, proč má cenu věnovat pozornost řasám.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
Právě pro své fotosyntetické schopnosti se v 70. letech podívaly řasy do Vesmíru spolu s českým kosmonautem Vladimírem Remkem. “Primárním cílem byl základní výzkum, mělo to ověřit, zda fotosyntéza probíhá i ve stavu beztíže. S tím souvisí hypotéza, že by řasy mohly sloužit ve vesmíru jako generátor kyslíku,” vysvětluje český výzkumník, který se zabývá potenciálem řas na výzkumném pracovišti Algatech v Třeboni.
Myšlenka “kyslíkového generátoru” z řas podle něj není dodnes zcela ze hry. “Jeden z nejzásadnějších problémů velkokapacitního chovu řas je to, když se mezi ně dostane nějaká kontaminace. Kdybychom vzali vyčištěnou kulturu řas a vynesli ji do vesmíru, tak se riziko kontaminace minimalizuje. Čistá kultura by byla využitelná klidně na vesmírné stanici,” předkládá důvody Antonín Střížek.
Řasy umí vázat kovy a dají se použít i jako biomasa
Kromě vesmírných technologií se ale řasy mohou uplatnit i v recyklaci, čištění vody nebo třeba ve výrobě hnojiv a paliva. “Řasy mají schopnost vázat těžké kovy a filtrovat. Můžou se uplatnit při čištění po haváriích, s pomocí řas se dají kovy stáhnout třeba z odpadu z elektronických zařízení. Ten se nadrtí a řasy z této drtě vytahají kovy, i když je jejich koncentrace obrovsky rozptýlená. Pak můžeme vzít řasovou biomasu a z ní zachycené složky pohodlně dostat.”
Biomasa na bázi řas se dá využít jako alternativní palivo. Důvod, proč se toto řešení moc nevidí v praxi, je ten, že v dnešním systému výroby energetických komodit jsou fosilní paliva levnější. “Technicky je to alternativa, ale dokud se k ceně fosilních paliv nepřipočítávají externality v podobě emisí, nic se asi nezmění. Je to podobné, jako kdybychom pálili lososy v elektrárnách, nebo z nich vymačkali rybí tuk a s ním potom jezdili v autě,” říká český výzkumník.
Zatím se řasy úspěšně zapsaly jako superpotravina
Nejpopulárnější tak zatím zůstávají řasy v potravinářství a kosmetice. Pověst superpotravin není náhodná, najdete je zastoupené třeba v populární speciální výživě značky MANA. Řasy si totiž uchovaly schopnost tvořit dlouhé OMEGA3 nasycené aminokyseliny a některé druhy karotenoidů se silnými oxidačními účinky. Což je ostatně důvod, proč jsou třeba podobné látky zastoupené v rybím mase. Nejčastější konvenční využití řas totiž pořád je, že se používají jako krmivo pro ryby.
Proč se za desítky let výzkumu nepodařilo řasám prosadit jinde? Jak sám výzkumník říká, ve vědě a vývoji pořád platí, že nikdy není konec dalším experimentům. U biologických procesů je navíc potřeba počítat s tím, že hlavním faktorem a hybatelem je živý organismus, ne stroj nebo technologie. To může znamenat, že výsledky jeden den nebudou stejné jako den druhý.
Přesto ale nevidí stav dostupného výzkumného poznání či technologických alternativ jako hlavní překážku udržitelnosti. “Klíč k udržitelnému rozvoji lidstva je spíš ve schopnosti se domluvit a reagovat racionálně, míň vojensky a agresivně,” uzavírá Antonín Střížek.
Jaké řasy pěstujeme v Česku a k čemu je používáme? Jaký je rozdíl mezi řasou běžně dostupnou v obchodě a mikroskopickými řasami, se kterými pracují výzkumníci? Je řasa nutričně srovnatelná s kukuřicí? Pusťte si celý rozhovor s Antonínem Střížkem v našem podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
