Poptávka po energetických úsporách, vlastních zdrojích energie a obecně bezemisních řešeních v Česku po letech roste. Na své každodenní práci to vidí Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, která se specializuje na úsporná a ekologicky šetrná řešení právě pro obce, firmy nebo stát. “Dokázali jsme se vymanit z ideologických extrémů, firmy i třeba města a kraje dnes k energetice přistupují pragmaticky,” říká v novém rozhovoru pro náš bezemisní podcast.
Současná česká energetická debata se podle Kamila Čermáka konečně ubírá správným směrem. “Přes všechno, co se teď v energetice děje, jsem optimista. Za posledních šest let jsem necítil byznysově silnější poptávku. Jsou to reálné obchodní případy, to je pro mě důkaz, že už to není ideologická otázka.”
Důvodů pro rostoucí zájem je podle něj víc. Velké průmyslové firmy, jako třeba Třinecké železárny nebo US Steel, hledají partnery pro rozsáhlý proces dekarbonizace, který v jejich případě nebude vůbec jednoduchý. Pro menší firmy může být silným faktorem rostoucí cena energií a ekonomické výhody plynoucí z energetické soběstačnosti. V případě obcí a krajů zase hraje roli rostoucí poptávka ze strany veřejnosti.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
“Konečně je za námi odkaz minulé dekády, kdy byly solární panely fuj. Teď hledáme novou dimenzi mezi dvěma starými extrémními pozicemi, kde ta ideologizace byla podle mě nešťastná. Jeden pól říkal “špatně Green Deal”, na druhé straně stojí takoví zelení ultras, kteří zase chtějí hned všechno. Nám se teď daří najít pragmatické vyústění, které stojí rozumně mezi tím,” popisuje změnu trendu vrcholový manažer společnosti, která patří v moderní decentralizované energetice mezi lídry v bývalém československém prostoru.
Proměnou procházejí i tradiční instituce, třeba Národní divadlo
Změna v přístupu českých firem i veřejných institucí už nese své první viditelné přínosy. Nejde totiž už jen o solární panely, jako o celkový přístup k energetické efektivitě, úsporám v plýtvání i nadbytečných emisích skleníkových plynů. Konkrétní příklad může být třeba nová budova Národního divadla.
“Kdo jde kolem, ničeho si nevšimne, kdo se podívá shora, vidí, že na střeše jsou fotovoltaické panely a budova se chladí vodou z Vltavy. Tím to nekončí. Ta budova dnes sama pozná, jestli se vevnitř koná velké představení nebo zkouška, kolik je tam lidí. Podle toho chladí, rekuperuje vzduch, svítí. To všechno totiž dneska patří do energetického balíčku pro firmy a dá se to udělat, ještě třeba doplnit o obnovitelné zdroje nebo kogenerační jednotky či tepelná čerpadla,” vysvětluje principy modernizačních projektů pro firmy Kamil Čermák. Národní divadlo díky rekonstrukci ušetří asi 500 tun CO2 ročně.
Energetické úspory a potenciál chytrých systémů řízení energetické spotřeby podle něj byly v české debatě dlouho upozaděné. Přitom hrají klíčovou roli v tom, aby se celkové řešení finančně vyplatilo. “Takový balíček nabízíme našim klientům. Za prvé úspory, abyste ušetřili. Za druhé snížení uhlíkové stopy, významně. Za třetí, možnost chytře řídit budovy, to dokáže obrovské věci. Energetické úspory jsou popelkou v diskusi, ale obrovskou příležitostí pro ČR, která v nich má hodně co odpracovat,” říká Kamil Čermák a dosvědčuje, že po úspěšné spolupráci s Národním divadlem se o podobnou spolupráci hlásí i další přední veřejné instituce – třeba Národní knihovna nebo Národní galerie. Rekonstrukcí prochází i areál pražské ČVUT, kde by mělo dojít k úspoře asi 1500 tun CO2 za rok.
Ve starých budovách nám leží úspory až za 20 mld. Kč
Čermák ale upozorňuje ale jedním dechem na to, že ve veřejném sektoru jsou tisíce méně známých budov – jako školy, nemocnice nebo úřady – jejichž technický stav není ideální a provoz vyjde veřejné pokladny zbytečně draho. “Dvě třetiny z nich nejsou ani na úrovni 90. let z hlediska energetických úspor. Kolegové z Delloite před dvěma lety spočítali, že by se na tom dalo ušetřit 12 mld. ročně. Když si vezmu dnešní růst cen energií, tak je to třeba 20 mld. Kč za rok. A to jsou peníze, které jsou z pohledu státního rozpočtu zajímavé,” říká generální ředitel ČEZ ESCO.
Soukromý sektor v Česku podle něj naopak v minulosti dost často investoval a dnes na tom není z hlediska energetických úspor nejhůře. Problém spíš může nastávat tam, kde se zpřísňují standardy, anebo v případech, kdy vázne financování například kvůli pandemii koronaviru. Z finančního hlediska se ale projevují rostoucí ceny energií, a to inverzně, urychlují návratnost investice. “Poptávka je silná, malé a střední firmy chtějí solární elektrárny klidně i jako službu. To znamená, že dostanou střechu na míru a platí po nějakou dobu paušální platbu. Máme s Komerční bankou projekt Fotovoltaika za korunu, kde to funguje na bázi pravidelných plateb s tím, že celá starost zůstává na nás jako realizátorovi,” vysvětluje oblíbené finanční řešení Kamil Čermák.
Kromě pragmatiků ale přibývá i podnikatelů, kteří udržitelnost a nízkoemisní technologie berou jako hotovou věc, protože jsou zkrátka v souladu s jejich hodnotami. A velkým tahounem jsou i ambiciózní korporace v Česku, jako třeba koncern Škoda Auto. “Škoda Auto má na střechách svých závodů solární elektrárny, které mají ve špičce v nejvyšším výkonu 2,5 MW/h, ale to je teprve pilotní projekt. Postupně pokryjeme všechny závodní střechy. Ještě v kombinaci s biomasou chce totiž koncern do roku 2025 dosáhnout bezemisní výroby,” popisuje dekarbonizační plány přední české automobilky Kamil Čermák z ČEZ ESCO.
Můžeme být nástupcem Velké Británie v EU
Celkově má podle něj Česká republika potenciál v přechodu na bezemisní energetiku dobře obstát a v něčem možná v rámci EU nahradit Velkou Británii. “Máme na to chytré lidi a know-how, zvládneme to téma depolitizovat a prostě jít pragmaticky dopředu. V rámci Visegrádské čtyřky si nestojíme špatně, ačkoliv třeba Slovensko nemělo vůbec fázi té zpolitizované ideologické debaty. Maďarsko taky staví velké solární elektrárny. Polsko je sice uhelná velmoc, uhlí je pro ně strašně citlivá agenda, ale PGE nebo PKP Orlen staví velké offshory na Baltu. Náš náskok je v tom, že máme silnou jadernou energetiku,” ukazuje výhody tuzemské energetiky dlouholetý expert.
“Potenciál obnovitelných zdrojů u nás je daný přírodními podmínkami. Proto máme silné jádro jako bezemisní zdroj. Vodu máme z hlediska energetiky téměř vytěženou, takže jednoznačně velký potenciál mají soláry a potom větrná energetika. Jenže u ní je vyšší efekty NIMBY (ne u mě doma na dvorku, pozn. red.). Pak jsou další nástroje, jako vodík nebo tepelná čerpadla, to se dohromady poskládá,” uzavírá Kamil Čermák.
Co by se podle něj stalo, kdyby se v jedné místnosti sešel europoslanec Alexandr Vondra a aktivistka Greta Thunberg? Co říká na nová evropská pravidla pro financování jaderných elektráren a použití zemního plynu? Kde vidí rizika decentralizované energetiky a proč nevěří na “velký čínský skok”? Pusťte si celý rozhovor s generálním ředitelem ČEZ ESCO v novém dílu našeho podcastu Energie bez emisí.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.
