Jiří s Lukášem vyrůstali na farmě v Přibyslavi na Vysočině, jako kluci trávili spoustu času u traktorů. Pak se jejich cesty na chvíli rozdělily, Lukáš zůstal v zemědělství, Jiří měl blíž k počítačům. Před sedmi lety se ale rozhodli znovu spojit síly a založili start-up na digitalizaci zemědělských podniků. Dnes jejich platforma pomáhá tisícům zemědělců s lepším řízením a úspěšně se etabluje i na zahraničních trzích.
Jiří Musil je jedním ze zakladatelů start-upu Agdata, který sídlí na Vysočině a sám o sobě říká, že nabízí “vše pro chytré zemědělství v jednom systému”. “Znamená to, že máme systém pro všechny základní zemědělské agendy od sklepa až po půdu,” vysvětluje podnikatel se zemědělskými kořeny, v čem jeho platforma přináší zlepšení. Nejdůležitější podle něj je, že se farmáři mohou rozhodovat na základě jasných dat místo pouhých pocitů.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
“Farma je obrovský producent dat, každý den jich obrovské množství sypou kolegové, pole i traktory. Ale když je nemáte k dispozici tak, abyste se v nich vyznali, tak vám to moc nepomáhá,” vysvětluje Jiří Musil, jak vůbec vznikla myšlenka přijít s chytrým zemědělským softwarem pro provoz farem a chovů.
Inovace nejdřív zkoušeli u táty
Jako první byla zemědělská kalkulačka. “Bratr je akreditovaný zemědělský poradce, přišel za mnou tehdy s tím, že naše odvětví je opravdu těžce papírové a mělo by se s tím něco udělat. Tak to úplně nejpřirozenější bylo, že jsme přenesli údaje na papírech do kalkulačky, která to pak zemědělcům předpočítala.
To jsme udělali asi za tři měsíce. Ale pak jsme si říkali, tak to je fajn, vyměnili jsme tužky za klávesnici, jenže úplně změna to není, budou u toho trávit podobné množství času. A začala dlouhá etapa práce na něčem opravdu velkém,” popisuje Jiří Musil začátky. Poctivý přístup dokládá i tím, že všechny novinky nejprve testovali v zemědělském provozu u jejich táty.
Dnes nabízí zemědělcům integrované řešení včetně hardwaru, pokud je v daném provozu potřeba. Platforma od Agdata je schopná automaticky zpracovávat podklady pro management zemědělských polí, nabídnout pohled na detail parcel nebo osetých ploch.
“Zemědělec je na základě toho schopný plánovat osevní postup v jednotlivých letech. Vidí výkony v reálném čase u veškeré mechanizace, šetří tím paliva, má lepší organizaci. Šetří to i čas řidičů, dneska mají ve strojích tablety, kde vidí pohyb kolegů a sami se organizují,” vyjmenovává konkrétní příklady použití šéf úspěšného start-upu.
Kontrola znamenala týden nad krabicí s papíry
Výhodou je podle něj i to, že automatické zpracování dat usnadňuje zemědělcům i komunikaci s úřady. “Když dřív přišla kontrola, tak zemědělec strávil třeba týden nad krabicemi s papíry,” směje se Jiří Musil.
“Před 7 roky jsme startovali v prostředí, kdy zejména menší zemědělci jeli papírově. Objem sklizně se měřil tak, že se dělaly na vrata čáry hřebíkem, prostě někdo přijel, vyložil, odjel. Nějak to samozřejmě fungovalo, ale když to zdigitalizujete, líp se vám to řídí, včetně řízení prodeje.”
Nejde ale jen o úspory času a byrokracie. Rozhodování na základě automaticky zpracovaných dat umožňuje i šetřit přírodu a lépe pracovat s půdou. Jedním z příkladů je třeba variabilní chytrá aplikace hnojiv.
“Standardně se pole zahnojuje rovnoměrně, jednou dávkou posypete celou parcelu. Ale žádná půda není na všech místech stejná, dnes můžete s pomocí satelitů nebo výnosových map z minulého roku, případně rozborů živin v půdě vytvořit zonaci a aplikační mapu, kterou předložíte palubnímu počítači aplikátoru. A ten pak přípravek rozděluje podle reálné potřeby, kde to nedává smysl, přípravek se ubere nebo nepoužije. Ušetříte na vstupech a navíc to pomůže přírodě, protože se chemické prostředky nedostávají někam, kam nemají,” vysvětluje zemědělský inovátor přínosy pro životní prostředí.
“Dřív sedlák viděl, že to místo je špatné, a ubral na otáčkách rozmetadla tak nějak podle pocitu. Ten stroj je samozřejmě o hodně přesnější.”
Nové problémy otevírají prostor mladé generaci zemědělců
Klimatická změna je podle něj pro zemědělce živé a každodenní téma. “V médiích to asi někdy působí vtipně, že se jeden týden řeší, že je hodně vláhy, a druhý, že je jí málo. Jenže zemědělců se to bytostně dotýká, žijí tím každý den. Jak se klima posouvá, třeba u brambor se objevuje nový typ škůdců. Agronomové zjišťují, že byli desítky let zvyklí na nějaké škůdce, ale se změnou teplot sem pronikají jiní a oni začínají bojovat s něčím, co dosud neznali. A velká otázka sama o sobě je sucho,” přibližuje Jiří Musil, jaké konkrétní problémy přináší změna klimatu zemědělcům v Česku.
I proto podle něj zemědělci na nové technologie slyší čím dál lépe. Starší generace manažerů totiž stále víc nechává prostor pro mladší generaci, aby si s novými výzvami poradila. A mladším zemědělcům už nepřijde nic divného na myšlence, že by mohli mít v mobilu aplikaci s přehledem o dění na poli. “Mladí lidé na pozicích agronomů nebo šéfů jsou zvyklí mít v mobilu úplně všechno, ti na nás koukají stylem “kde jste jako doteď byli?”. Nemusíme toho už moc vysvětlovat. Když jsme začínali, byla to evangelizace. Teď je to víc o konkrétních potřebách,” potvrzuje Jiří Musil.
Změna je pomalu znát i na radnicích
Podobný vývoj možná časem nastane i na úrovni radnic a zastupitelů. Ty sice tolik netrápí škůdci na bramborách, zato je v souvislosti se změnami klimatu a znečištěním stále více zajímá, jak měřit a informovat o kvalitě podmínek k životu v obci a jejím okolí. A systémy, které pomáhají zemědělcům optimalizovat zacházení s půdou, můžou pomoct i ve městech, jak se snaží ukázat Jiří Musil ve službě Agdata City.
“Měříme prach, oxid dusičitý a další emise. Radnice může plánovat zásahy ve městě, občané, maminky s dětmi nebo senioři se můžou prakticky podívat, jestli je teď zrovna dobré jít ven, nebo to bude lepší odpoledne. Pokročilou funkcí pak může být třeba to, že máte měřící jednotky podél průtahů městem a sledujete dopad zelené vlny, jestli ten tah funguje optimálně,” popisuje podnikatel, v čem může chytrá platforma pomoct na komunální úrovni. Dnes služby od Agdata využívají desítky obcí, například Přeštice, Popůvky u Brna, Petrovice u Karviné nebo několik městských částí v Praze.
Jak se dá využít strojové učení k tomu, aby zemědělská technika jezdila po poli jen tak nezbytně, jak je pro práce nutné? A jak se daří českému start-upu pronikat na zahraniční trhy, třeba do Chille? Pusťte si celý rozhovor v nové epizodě našeho podcastu.
