Polská vláda potvrdila, že hodlá vyrábět energii z uhlí až do roku 2049. Na konferenci OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow COP26 přitom podepsala deklaraci, podle které se zdálo, že se Varšava s tímto fosilním palivem rozloučí dříve.
Polsko se ve čtvrtek 4. listopadu zařadilo mezi 190 signatářů „Globálního prohlášení o přechodu od uhlí k čisté energetice“. Prohlášení obsahovalo dohodu o postupném ukončení výroby energie z uhlí, kterého měly země s největšími ekonomikami dosáhnout ve třicátých letech a zbytek světa v letech čtyřicátých.
Pokud by se Polsko považovalo za stát spadající do první jmenované skupiny, souhlasilo by tak s postupným ukončením výroby elektřiny z uhlí do roku 2039. Během několika hodin po podpisu deklarace však Varšava svůj postoj upřesnila a ministr pro klima a životní prostředí Aleksander Brzozka uvedl, že Polsko se považuje za zemi náležící do druhé skupiny a že za státy s velkými ekonomikami považuje pouze země G20. Pro Polsko tak platí rok 2049.
„Smlouva přijatá vládou Polské republiky předpokládá odchod od černého uhlí do roku 2049. Transformace v příštích letech musí být především plánovaná a spravedlivá,“ uvedla na Twitteru polská náměstkyně ministra zahraničí Anna Moskwová.
To vyvolalo debatu, zda Polsko má velkou ekonomiku a podle čeho se to pozná. Například nevládní organizace Europe Beyond Coal poukazuje na to, že Polsko je zemí prvního světa, členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a součástí Evropské unie. Podle ní tak Polsko mezi velké ekonomiky světa jasně patří.
„Svým podpisem na Globálním prohlášení o přechodu od uhlí k čisté energetice polská ministryně Anna Moskwová ukázala, že její vládě nelze věřit ani při podpisu pohlednice, natož odpovědného klimatického závazku,“ uvedla Kathrin Gutmannová, ředitelka kampaně Europe Beyond Coal. „Polská vláda se mohla vydat zodpovědnou cestou v duchu společné globální akce pro klima. Místo toho se rozhodla, že se veřejně izoluje.“
Polsko je silně závislé na uhelné energetice, fosilní paliva tvoří téměř 70 % energetického mixu země. Varšava si pevně stojí za tím, že přechod na nízkouhlíkové a bezemisní zdroje energie musí probíhat postupně v průběhu příštích dvou až tří desetiletí.
