Spotřeba plynu v hlavní české metropoli klesla za prvních pět měsíců v meziročním srovnání téměř o 16 %. Do porovnání ale není započtený vliv počasí, není tak jasné, jestli bilance vydrží i v chladnějších měsících. Na pražském magistrátu proto v srpnu začala fungovat expertní skupina, která má připravit plán pro případ, že by v Praze hrozil nedostatek plynu.
Jednou z možností by v takovém případě bylo snižování teploty v budovách spravovaných městem a městskými organizacemi, například na úřadech by se nemělo topit na víc než 21 stupňů. Dalším opatřením může být omezení zařízení náročných na spotřebu energie, jako jsou akvaparky nebo tobogany. Úspory budou muset podle nového plánu hledat i jednotlivé městské organizace, kam spadá třeba pražský dopravní podnik.
Praha podle vyjádření městského radního Jana Chabra dlouhodobě snižuje svou energetickou náročnost. Zmínil například veřejné osvětlení, kde probíhá výměna starých sodíkových výbojek za moderní LED zářivky s větší úsporou energie. Ty spotřebují až o desítky procent méně elektřiny, zatím jich je ale v pražských ulicích jen asi 10 000 z celkových 130 000 lamp.
