Klimatická změna znamená výzvu nejen pro energetiku, ale i pro péči o krajinu a zemědělství. Jsou to propojené nádoby: na jedné straně méně emisí, na straně druhé menší zátěž pro krajinu a víc prostoru pro to, aby se půda sama regenerovala. Stejně jako v energetice jsou klíčem ke změnám nové technologie. O jejich využití a o takzvaném precizním zemědělství jsme si povídali s Vojtěchem Malinou, CEO start-upu Clever Farm, v nové epizodě našeho podcastu.
“Zemědělství je starý obor, zkušenosti jsou tu předávané z generaci na generaci. Velká většina farmářů hospodaří genericky, po celé ploše stejně, jak to dělali mnoho let. Tuhle představu nabouráváme, protože to pole se z principu stejně nechová. Díky technologii ho dokážeme rozdělit na části, které řešíme diverzifikovaně. Je to řešení na míru danému kusu půdy,” vysvětluje celou misi na úvod Vojtěch Malina, který dnes stojí v čele start-upu Clever Farm.
Brněnská firma vznikla v roce 2016 a snoubí se v ní technologické know how a práce s daty spolu s hlubokou tradicí ve farmaření. Tu do start-upu vložili zakladatelé, vizionář Ondřej Tomas a Adam Zlotý, reprezentant čtvrté generace farmářů. Clever Farm tak vstoupil do zemědělského podnikání s novou službou: rozhodování a řízení vstupů na základě precizních dat.
PUSŤTE SI CELÝ DÍL na Apple podcastech, Spotify, Podcastech Google nebo Anchoru.
“90 % rozhodnutí se dnes v zemědělství dělá na základě znalostí a zkušeností, z 10 % využívají data. My chceme, aby se data víc vzala do úvahy tam, kde je to rychlejší a efektivnější. Data jsou dnes dostupná i technologicky i finančně. Naším úkolem je ta data pro zemědělce zpracovat, vizualizovat, interpretovat, a ve spolupráci dospět k přesnějším rozhodnutím,” vysvětluje Vojtěch Malina, původní profesí učitel a také ekonom.
Clever Farm využívá data ze satelitů, která umožňují detailně vyhodnotit, jaké jsou podmínky na tom kterém kusu půdy pro plodinu, která tam má růst. Díky tomu se může úroda i zdvojnásobit.
“Satelitní data, to nejsou fotky, jak by se mohl někdo domnívat. To je měření infračerveného záření a de facto jeho odrazu od plodin. Z těchto dat stavíme časové řady a z nich pak odvozujeme, jak by se hospodaření dalo změnit,” popisuje Vojtěch Malina. Druhým zdrojem dat jsou senzory na principu internetu věcí. Ty měří třeba závlahu, výšku rostliny, srážky, úroveň slunečního svitu, vlhkost, intenzitu větru, vlhkost nebo pH půdy.
“Zemědělství samo o sobě je velká výzva. Digitalizace v některých oblastech je pokročilá, máme samopojízdné traktory s přesností na centimetry. Na některých farmách se ale pořád měří úhrn srážek ryskou v hrnci.”
Díky rozhodování na základě dat mohou zemědělci zvýšit výnosy, ale také omezit množství pesticidů, hnojiv, fungicidů a dalších umělých přípravků, které se stále běžně používají. “Z pohledu zemědělců jsou tři základní motivace pro šetření těchto vstupů. Za prvé je to motivace ekonomická, prostě ušetří za postřiky, dají jich o 30 % méně, ušetří o 30 % vstupních nákladů,” objasňuje podnikatel přínosy precizního zemědělství pro farmáře.
K dalším výhodám řadí to, že díky přesnému plánování vstupů snáz dodrží požadavky na zdravé potraviny a udržitelné zemědělství, které plynou z legislativních nároků a plánů, jako je evropský Green Deal. “A pak je tu vnitřní motivace lidí chovat se ke krajině a půdě udržitelně. Ukazuje se, že čím méně zásahů děláte, tím víc je prostor pro půdu, aby se regenerovala.” Podle Maliny je v posledních letech výrazně patrný zájem o udržitelnost, a to napříč všemi generacemi zemědělců.
Děláme z pouště úrodnou půdu
Clever Farm má za pět let svého působení na kontě zajímavé úspěchy z celého světa. Nedávno třeba spustili projekt v Súdánu, kde proměňují poušť na úrodnou půdu. “Jde o krajinu kolem Nilu, staví se tam přehrada a v jiných částech hrozí nedostatek vody. Řešili jsme optimalizaci závlah, aby farmář mohl úspěšně pěstovat s tím množstvím vody, které má k dispozici,” vypráví o úspěšném řešení Vojtěch Malina.
Podobná výzva na ně s kolegy čekala v Nigérii. “Představte si dlouhé vodní rameno, které se obtočí dokola kolem pozemku a zavlažuje pozemek uprostřed. Na konci těch ramen byly úseky, které se nedařilo kvalitně zavlažovat. Díky našim datům jsme zjistili, že to je naopak, že nejsou suché, ale že je tam půda podmáčená. Takže jsme upravili na základě dat režim závlah a skutečně, výnosy se zvedly. Pěstuje se tam čirok a kukuřice.”
Úspěch s moravskými kořeny
I díky takovým projektům s celosvětovým přesahem získala brněnská firma Clever Farm první místo v soutěži Generali EnterPRIZE za nejudržitelnější start-up z České republiky. Jak ale Malina sám dodává, pořád převažuje spolupráce s tuzemskými farmáři. “Máme tu tradici, hodně lidí tu k zemědělství má co říct. Ale kromě toho, že je tradiční, tak je naše zemědělství i dost rozvinuté. Máme s kým spolupracovat, získávat zkušenosti a posouvat je ven.”
Proč pěstuje CEO Clever Farm kanadské borůvky? Jak se stalo, že jsou satelitní data pro zemědělství vůbec k dispozici? A jakým způsobem se dají přesvědčit konzervativnější zemědělci, že mají zkusit něco nového? Dozvíte se v nové epizodě našeho podcastu.
CHCETE DOSTÁVAT nové díly, články a přehledy do mailu? Napište se do našeho newsletteru a nic vám neuteče.
Energie bez emisí
Podcast projektu Energie bez emisí přináší rozhovory s výraznými a inspirativními osobnostmi a odborníky ze světa bezemisní energetiky, obnovitelných zdrojů i nových technologií. Pustit si nás můžete na Apple podcastech, Spotify, YouTube, Podcastech Google a Anchoru.