Evropu nejspíš čeká studená a suchá zima, vyplývá z prognóz Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. Mělo by být méně větrných dní a také méně srážek. Předpověď je důležitá pro odhad produkce obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren v severnější části Evropy.
Počasí už letos jednou do evropského energetického mixu zasáhlo. Letní vlny horka a sucha vedly místy až k vysychání řek, což byl příklad francouzské Loiry nebo italského Pádu. Nedostatek vody vedl k odstavení řady elektráren, které potřebují vodu na chlazení nebo pro samotnou výrobu. Největší výpadky produkce zaznamenaly italské vodní elektrárny a francouzské jaderné reaktory. Jejich výkon je v současnosti stále pod 50 % a Francie dováží elektřinu z Německa.
Production nucléaire en France
A jour avec les données de septembre pic.twitter.com/2efDm7z3Od— Emeric de VIGAN (@Emericdevigan) October 3, 2022
Německo má přitom elektřiny na export dostatek právě díky dobré produkci svých větrných elektráren, především těch na moři. Pro jejich výkon je ale opět klíčové, jaké bude v nejbližších měsících počasí. A čerstvá předpověď evropských meteorologů pro listopad a prosinec zatím nedává velký důvod k optimismu, všímá si Financial Times.
Čeká nás nejspíš nastupující La Niña
Předpověď pro listopad a prosinec vychází z modelů Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), ale také z programů používaných ve Velké Británii, Japonsku, Francii a USA. Všechny se shodují v očekávání: zejména západní Evropu zřejmě koncem roku čeká více dní bez srážek a s nižší intenzitou větru.
Vliv na to mají nedávné hurikány na americké straně Atlantiku. Ty totiž ovlivňují proudění (jet stream) a vedou k jevu zvanému La Niña, který sice v delším horizontu v některých oblastech přináší deštivější a větrné počasí, jeho bezprostřední nástup ale znamená pravý opak. Nicméně počasí v Evropě je ovlivněné i jinými faktory než atlantickým prouděním, typicky vývojem v rovníkové části a pohybem v rámci tropické stratosféry.
Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí je mezivládní organizace, ke které se hlásí 35 států. Zabývá se střednědobými a dlouhodobými předpovědmi a modely pro predikce vývoje počasí. Používá k tomu i data z evropských satelitů Copernicus.
