Česko potřebuje změnit přístup k recyklaci, zlepšit legislativní vymezení odpadu a dívat se na “druhé užití” i perspektivou ekonomických přínosů. Vyzývají k tomu zástupci Svazu průmyslu a dopravy, kteří upozorňují, že řada evropských zemí je v přístupu k oběhovému hospodářství mnohem dál.
Například Německo materiálově využívá přes 65 % komunálního odpadu, celoevropská ambice je právě oněch 65 %. V Česku ale podíl znovuvyužitého odpadu představoval v roce 2020 jen asi 39 %. Tuzemské firmy se tak zbytečně připravují o cenné zdroje, včetně těch, kterých je globálně nedostatek.
“Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů.”
“Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
V Česku stále dominují skládky, změny v zákonech zatím nepomohly
Zatím ale v Česku dominuje přístup, ve kterém odpad končí na skládkách. Změnit to měl mimo jiné nový zákon o odpadech, který platí od ledna loňského roku. Jenže zástupci průmyslu upozorňují, že v praxi jsou s novou legislativou problémy. Zákon podle nich zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne.
Kvůli nejasné definici tak podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.
Na problém upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Recyklace by pomohla i s chlazením a snižováním emisí
Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů.
„Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R.”
“Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ navrhuje například Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.
Česko nemá dostatečné recyklační kapacity
Podle zástupců průmyslu je potřeba hlavně vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. Firmy v recyklaci potenciál vidí, problémová legislativa a nezájem státu ale snižuje jejich jistotu a motivaci do nových řešení investovat. To by se podle Svazu průmyslu a dopravy mělo otočit.
Stát by měl pro recyklační podnikání vytvářet vhodné podmínky především stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály.
„Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” zmiňuje konkrétní opatření Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.
