
Česko potřebuje změnit přístup k recyklaci, zlepšit legislativní vymezení odpadu a dívat se na “druhé užití” i perspektivou ekonomických přínosů. Vyzývají k tomu zástupci Svazu průmyslu a dopravy, kteří upozorňují, že řada evropských zemí je v přístupu k oběhovému hospodářství mnohem dál.
Například Německo materiálově využívá přes 65 % komunálního odpadu, celoevropská ambice je právě oněch 65 %. V Česku ale podíl znovuvyužitého odpadu představoval v roce 2020 jen asi 39 %. Tuzemské firmy se tak zbytečně připravují o cenné zdroje, včetně těch, kterých je globálně nedostatek.
“Opětovně použité materiály šetří energii i primární zdroje, už z toho je jasné, že by to měla být jedna z priorit nás všech. Firmy si uvědomují, že se to může u řady komodit do budoucna vyplatit i ekonomicky, především při dnešním nedostatku plastů, kovů a dalších materiálů.“
„Aby byl tento systém funkční, potřebujeme přemýšlet nad celým byznysem inovátorsky: řešit design produktů, financování i dodavatelský řetězec,” říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Zatím ale v Česku dominuje přístup, ve kterém odpad končí na skládkách. Změnit to měl mimo jiné nový zákon o odpadech, který platí od ledna loňského roku. Jenže zástupci průmyslu upozorňují, že v praxi jsou s novou legislativou problémy. Zákon podle nich zkomplikoval například pohled na to, co je odpad a co už ne.
Kvůli nejasné definici tak podniky často neví, v jakém režimu s danou surovinou nakládat. Pro odpad totiž platí jiná pravidla než pro výrobky například v logistice, v některých případech si navíc firmy nově musí zabezpečit i povolení od MPO k provozu zařízení k využití odpadů. V minulosti stačilo pouze vyjádření krajského úřadu.
Na problém upozorňují firmy napříč komoditami od recyklace chladiv pro větrání a elektroniku, přes automobilový sektor, zpracovatele pneumatik až po směsné plasty. „Pokud firma například vyrábí produkty z pryžového granulátu, který vznikl rozemletím pneumatik, je jasné, že se pro podnik jedná o surovinu k výrobě. Podle nového zákona je to stále odpadní produkt,” říká Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Obdobně je to i u chladiv. Budovy a jejich energetické systémy dnes hrají hlavní roli ve snižování globálních emisí skleníkových plynů. Při výměně stávajících systémů pro chlazení a vytápění budov za energeticky efektivnější je znovuzískáváno chladivo, které lze po regeneraci opětovně využít při výrobě nových systémů.
„Pro cirkulární ekonomiku chladiv existuje v ČR mezinárodní platforma Retradeables podporovaná z evropského dotačního programu Life 3R.“
„Použitá chladiva zde mohou jejich majitelé prostřednictvím elektronické burzy prodat zpracovatelům, kteří je technologicky regenerují na úroveň kvality nového chladiva a vrátí je zpět na trh k opětovnému použití. Tím lze ušetřit značné množství nových chladiv. Pojďme tedy odstranit veškeré překážky, včetně legislativních bariér, abychom mohli zvýšit využití recyklovaných a regenerovaných chladiv namísto jejich současné likvidace jako odpadu,“ navrhuje například Tomáš Habel, Environment Readiness Officer společnosti Daikin ČR.
Podle zástupců průmyslu je potřeba hlavně vybudovat dostatečné recyklační kapacity a rozšířit trh s recyklovanými výrobky. Firmy v recyklaci potenciál vidí, problémová legislativa a nezájem státu ale snižuje jejich jistotu a motivaci do nových řešení investovat. To by se podle Svazu průmyslu a dopravy mělo otočit.
Stát by měl pro recyklační podnikání vytvářet vhodné podmínky především stabilní a vstřícnou legislativou, podporou výzkumu a vývoje, pozitivními ekonomickými nástroji, osvětou či větším využíváním tzv. zelených veřejných zakázek, které preferují recyklované materiály.
„Firmy často naráží na to, že s dobrým produktem z recyklovaných surovin neuspějí ve veřejných zakázkách kvůli vyšší ceně. Recyklované plastové výrobky přitom budou podporovány v rámci operačního programu Životní prostředí 2021 – 2027. Přednost produktům splňujících podmínky využití recyklovaných surovin by měl stát dávat nejen v tomto programu, ale plošně,” zmiňuje konkrétní opatření Petr Jonák, člen představenstva SP ČR.