Rostlinné náhražky masa jsou zatím nejefektivnější investicí do snižování emisí, alespoň podle reportu Boston Consulting Group (BCG). Přední globální konzultační firma zjistila, že každý dolar investovaný do rozvoje bezmasých náhražek masa či mléka vede k trojnásobnému snížení produkce skleníkových plynů, než kdyby byl vynaložený například na vývoj nízkoemisních stavebních materiálů.
V porovnání s investicemi do nízkoemisních aut je dokonce rostlinná strava jedenáctkrát efektivnější. O výsledcích srovnání informoval britský deník Guardian.
Hlavní příčinou toho, proč má rostlinná strava ve srovnání se stavebninami nebo auty na čistý pohon takový dopad, je diametráně odlišná emisní náročnost rostlinné a živočišné zemědělské produkce. Uhlíková stopa hovězího masa může být až třicetinásobná ve srovnání s tofu, přitom z nutričního hlediska může obojí obsahovat stejný objem bílkovin.
Víte, co to je flexitariánství a jak to souvisí s uhlíkovou stopou? Připomeňte si náš rozhovor s Ivanem Holubem z Danone:
Rostlinná potrava může ušetřit emise srovnatelné s leteckým sektorem
Podle zprávy BCG se investice do alternativních zdrojů bílkoviny v posledních dvou letech zvýšily pětinásobně, v roce 2021 vystoupaly globálně na 5 miliard dolarů. Rostlinné alternativy masa, mléčných výrobků a vajec zatím představují asi 2 % spotřeby, podle zprávy ale tento podíl vystoupá do roku 2035 na celých 11 %. To by znamenalo snížení emisí v objemu, který je srovnatelný s roční uhlíkovou stopou celého leteckého sektoru.
Zlom podle reportu nastane v evropském a severoamerickém prostoru okolo roku 2025, kdy podle predikcí současných trendů dojde k poklesu absolutní spotřeby živočišné produkce. Spotřeba rostlinných alternativ poroste podle BCG i proto, že jde o segment, kde je relativně snadné navýšit produkci nebo přijít na trh s novým, lepším výrobkem.
“Nemaso” pomáhá i předcházet potravinové nouzi
Produkce masa a mléka vytěžuje přes 80 % zemědělské půdy a má na svědomí na 60 % skleníkových plynů, které vznikají v zemědělství. Jenže na lidské stravě se maso a mléko podílí jen z 18 % (ve smyslu celkových zkonzumovaných kalorií) a zajišťuje přísun asi 37 % celkově spotřebovaných bílkovin. Nahrazení části masa a mléka v jídelníčku rostlinnými alternativami je zároveň jedna z věcí, kterou může relativně snadno udělat každý, aniž by s tím byly spojené nějaké náklady. To rostlinné produkci jen usnadňuje cestu na talíř.
Část odborné veřejnosti ale upozorňuje, že pouhé změny na straně spotřebitelů a běžných domácností nepovedou k potřebnému celkovému snížení emisí. Investice do rostlinných alternativ k masu a mléku by podle nich měly jít spíš ruku v ruce s dalšími systémovými opatřeními v energetice, průmyslu nebo dopravě.
Na čem se ale shodují, je potenciální přínos rostlinné stravy pro předcházení globálního nedostatku potravin. “Je to čistá matematika. Obcházíte prostředníka, ať už je to kráva, vepř nebo kuře. Místo toho, abyste rostlinnou produkcí krmili zvířata a následně jedli je, můžete tu samou rostlinnou produkci použít přímo na výrobu lidské stravy. V důsledku toho potřebujete celkově menší objem potravy, čímž odpadá problém s limity současné produkce,” vysvětluje Malte Clausen, partner BCG a jeden ze spoluautorů reportu.
