Výstavba rychlonabíjecí infrastruktury pro elektromobily v Německu zrychluje. Od září do konce roku 2021 se počet nových veřejných dobíjecích míst s kapacitou 150 kW a výše zdvojnásobil na více než 400. Podle průzkumu sdružení energetického průmyslu BDEW se staví v Berlíně a dalších velkých městech, ale i na vesnicích v Durynsku a Bavorsku.
Jen od září zřídilo jedenáct provozovatelů dobíjecích stanic ve 125 lokalitách celkem 414 nových rychlonabíjecích míst. V předchozích čtvrtletích přitom činil celkový nárůst vždy pouze 200 rychlonabíjecích míst. Nově postavené stanice sahají od severního Greifswaldu přes berlínský Ostbahnhof, malé obce, jako je Heiligengrabe v Braniborsku nebo Petersberg v Durynsku, až po Düsseldorf a Kinding v bavorském Altmühltalu. Celkově tak byla během tří měsíců instalována nabíjecí kapacita o výkonu přes 30 000 kW.
Ročně by se na těchto místech mohlo nabít přibližně 78 000 plně elektrických automobilů. Tato hodnota je odvozena od předpokládaného průměrného automobilu, který ročně ujede necelých 15 000 kilometrů, potřebuje 20 kilowatthodin elektřiny na 100 kilometrů a využívá veřejné nabíjení pro 15 procent svého celkového odběru energie.
Předpokládá se, že nabíjecí místa mají tři hodiny plného zatížení denně. Celkový počet rychlonabíjecích míst v zemi vzrostl na téměř 2 150, což umožňuje nabíjet přibližně 1,3 milionu plně elektrických automobilů ročně, zatímco v Německu je v současné době registrováno pouze 500 000 čistě elektrických automobilů.
„To ukazuje, že využití veřejné nabíjecí infrastruktury je stále výrazně pod její kapacitou. Rychlý technologický pokrok v oblasti nabíjecích systémů umožnil ztrojnásobení výkonu nabíjecích míst za pouhé tři roky. V současné době působí v oblasti nabíjecích míst přibližně 500 různých společností, což znamená, že trh funguje“ uvedla šéfka sdružení BDEW Kerstin Andreaeová.
Cíl nové německé vlády je dostat do roku 2030 na silnice 15 milionů plně elektrických automobilů. To má inovace urychlit. Andreaeová dodala, že kvůli technologickým změnám bude obtížné odhadnout počet dobíjecích míst potřebných do konce desetiletí. Poptávku bude rozhodujícím způsobem ovlivňovat vývoj technologií, chování uživatelů a samozřejmě nárůst počtu elektronických vozidel.
Bylo by proto rozumné v oblasti rozšiřování infrastruktury zachovat flexibilitu a cíle infrastruktury dynamicky, jak to udělala německá Národní platforma pro elektromobilitu. Podle Andreaeové tak nemá smysl dláždit Německo milionem veřejných dobíjecích míst, když lidé stejně chtějí nabíjet hlavně ve vlastní garáži nebo v práci.
