Má podhoubí potenicál pro využití ve výstavbě? Výzkumný tým Cirkulární stavebnictví ČVUT UCEEB dlouhodobě spolupracuje se zapsaným spolkem MYMO, který usiluje o využívání mycelia jako přírodního stavebního materiálu. Pozornost k jeho potenciálu má přitáhnout také experimentální domek s názvem Samorost, jenž vyrostl v Českých Budějovicích jako první tuzemská stavba s izolací z podhoubí.
Projekt Samorost se skládá ze dvou místností spojených chodbou a připomíná dvě bedly rostoucí v lese. Na více než tři metry vysokou a přes sedm metrů dlouhou dřevostavbu její tvůrci spotřebovali celkem 1 800 kilogramů mykokompozitu, tedy materiálu na bázi podhoubí, který nabízí využití od nábytku i designových obkladů až po vnitřní tepelné a zvukové izolace, kde může plně nahradit polystyren.
„Mykokompozit má tu zásadní výhodu, že se vyrábí z přírodních, obnovitelných surovin – ze dřeva, celulózy. Na rozdíl od standardního polystyrenu, který se vyrábí z fosilních zdrojů,“ popisuje Jan Pešta, vedoucí výzkumného týmu Cirkulární stavebnictví ČVUT UCEEB, který analyzoval dopad mykokompozitu na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (LCA) a potvrdil jeho ekologické přínosy oproti tradičním materiálům.
Rozměry i konstrukce Samorostu byly upraveny tak, aby s ním v budoucnu bylo možné jednoduše manipulovat a převážet ho podle potřeby putovních prezentací. Využíván by měl být především pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Podobné objekty také mohou sloužit jako komunitní centra v parcích městské zástavby či jako útulny v přírodě, v nichž najdou turisté útočiště při nepřízni počasí.
