Vlny veder, sucho, proměny krajiny nebo omezení zbytečného plýtvání energií. To vnímá slovenská veřejnost v souvislosti s proměnami klimatu nejvýrazněji. Tři čtvrtiny lidí na Slovensku podporují to, aby země usilovala o uhlíkovou neutralitu, 64 % považuje za potřebné, aby politici klimatickou změnu okamžitě řešili. Vyplývá to z průzkumu Slovenské klima, který realizovali výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity a Institutu 2050.
“Slovenská veřejnost považuje klimatickou změnu za téma, kterému se je nutné věnovat mnohem aktivněji než dosud. Celých 74 % považuje dopady klimatické změny na Slovensko za závažné, 75 % veřejnosti souhlasí s tím, aby země usilovala o dosažení uhlíkové neutrality. Problém klimatické změny je podle 64 % obyvatelů nutné řešit okamžitě a podle dalších 22 % v tomto desetiletí. Změnu klimatu zpochybňuje méně než 5 % oslovených,” shrnuje hlavní závěry průzkumu sociolog Tomáš Chabada.
Víc než 75 % slovenské veřejnosti souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovaly obnovitelné zdroje energie nebo se vytvářely přírodní prvky, které zadržují vodu v krajině, jako jsou živé ploty, remízky či mokřady. Stejnou podporu má také finanční podpora zateplení budov, stavba nových domů s nízkou energetickou náročností nebo podpora ekologických postupů v zemědělství.
“Ačkoliv změna klimatu v médiích zajímá 55 % oslovených, což je mimochodem dvakrát víc než soukromí celebrit, informovanost slovenské veřejnosti v otázkách změny klimatu zůstává nízká. Například jen 23 % veřejnosti ví, že výroba energie z obnovitelných zdrojů v posledních letech výrazně zlevnila, a jen 18 % pak, že Slovensko produkuje v přepočtu na obyvatele víc emisí skleníkových plynů než Francie, Itálie, Španělsko nebo Velká Británie. A jen 10 % oslovených ví, že ozonová díra nepřispívá ke změně klimatu. Výzkum tak přináší silný signál pro všechny, kteří mohou informovanost veřejnosti ovlivnit,” dodává environmentalistka Renata Svobodová.
Podporu má zateplení i ekologické zemědělství
Výzkum také ukazuje, jaké scénáře transformace slovenská veřejnost přijímá nejlépe, jaké způsoby komunikace ji nejvíc oslovují, jak početné jsou na Slovensku skupiny lidí, kteří by se za ochranu klimatu stavěli nejsilněji, nebo naopak těch, kteří její význam zpochybňují.
Výzkumná zpráva také umožňuje pochopit postoje veřejnosti v širších souvislostech. “Víme například, jak Slováci a Slovenky vnímají sami sebe. Možná by málokdo řekl, že se 74 % veřejnosti považuje za ochránce přírody, přitom za vlastence se považuje jen 57 % oslovených, za demokrata 55 % a například za konzervativce jen 33 % dotázaných. Ochrana přírody je pro slovenskou veřejnost možná důležitější, než si podle každodenního politického dění na Slovensku myslíme,” uzavírá Tomáš Chabada.
Výzkum proběhl na reprezentativním vzorku 1934 respondentů, podobný projekt se v loňském roce realizoval i v Česku. Podle srovnání výsledků obou výzkumů vychází slovenská veřejnost ještě o něco více nakloněná ochraně přírody a řešení klimatické změny, postoje veřejnosti v obou zemích jsou si ale dost podobné.
