Výrobci baterií hlásí rekordní zájem, zejména o průmyslové aplikace. Nejběžněji využívané lithiové baterie jdou ale na odbyt moc rychle a výrobní kapacity jsou omezené mimo jiné dodávkami vzácného lithia. Ty trpí jednorázovými výpadky, které ale dokáží potrápit celý navazující řetězec. Na trhu se tak stále více prosazují i levnější a dostupnější sodíkové baterie.
Takzvané sodík-iontové baterie jsou konstrukčně podobné jako jejich lithiové sestřenice, samotný sodík se ale na světě vyskytuje až tisíckrát častěji než lithium. To by mohlo krátkodobé výpadky v produkci vyřešit, protože sodík zkrátka je možné odebírat od více dodavatelů. A je díky tomu také levnější než lithium, podle některých odhadů by cena sodík-iontových baterií mohla být klidně jen třetinová.
Pro výrobu baterií se využívá sodík ve formě uhličitanu sodného (známého jako soda), který je navíc možné vyrobit synteticky – takzvaným Solvayovým procesem. Z hlediska bezpečnosti jsou na tom sodík-iontové baterie podobně jako lithiové, jejich hlavním limitem je hlavně jistá nepraktičnost v tom, že kvůli nižší energetické hustotě bývají baterie velké a těžké.
To ale nemusí nutně vadit třeba v případě stacionárních zdrojů a průmyslových aplikací. Právě průmyslové firmy v současnosti poptávají “sodíkové” řešení nejčastěji, výjimkou ale nejsou ani automobilky, které se pokoušejí vymyslet levnější a efektivní řešení pro dobíjení elektromobilů. Stejně jako u většiny nových nízkoemisních technologií je teď především otázka, kdo dokáže uspět na globálním trhu a získat si silnou pozici.
